V samém centru Prahy v hlubokém podzemí jednoho starého domu existuje už delší čas společenský klub Golem. Jeho čelným představitelem je dr. Martin Kratochvíl, hudební skladatel, jazzový klavírista a v neposlední řadě i úspěšný podnikatel - založil například akciovou společnost Bonton.
Zajímavý večer s Janem Švejnarem – zamyšlení
V encyklopedii Kdo je kdo se o něm dočteme, že je orientován na otevřené tržní hospodářství a na pravicově koncipovaný demokratický stát. Není proto divu, že jeho klub Golem se podobá Klausovu Centru pro ekonomiku a politiku, zvanému CEP, a sdružuje tak lidi s vyhraněně pravicovým smýšlením.
Bylo tedy trochu překvapením, když se tam v úterý jako protagonista klubového setkání objevil Klausův prezidentský protikandidát profesor Jan Švejnar, který navíc pár dní před tím v Pardubicích nabídl Paroubkovým sociálním demokratům pomoc proti Občanské demokratické straně při podzimních senátních volbách. To by mělo fungovat tak, že všude, kde to půjde, by měly být vytvářeny tak zvané prošvejnarovské koalice. Něco takového - jak známo - vzniklo v poslední fázi prezidentských voleb, kdy pro Jana Švejnara hlasovali sociální demokraté, zelení a část lidovců. Je to nápad docela chytrý, neboť vyřazuje z takové spolupráce komunisty a možná také rebely z ODS, kdyby se přece jen spojili s Janou Bobošíkovou, která svou prezidentskou kandidaturou za komunisty tuto stranu i sama sebe z takové prošvejnarovské koalice vyřadila. Nu a pak by tento Švejnarův nápad asi také definitivně potvrdil dnes už obecně uznávané rozdělení KDU-ČSL přesně podle té pomlčky v jejich názvu - tedy na převážně české křesťanské demokraty a na moravské lidovce.
Takže tohle všechno při pohledu na Jana Švejnara v klubu Golem působilo poněkud paradoxně, což bylo jen umocňováno tím, že Martin Kratochvíl dával najevo osobně velmi přátelský vztah ke svému hostu a podobně vlídně se k němu chovali i účastníci ve zcela zaplněném sále. Řekněme hned, že toto setkání by mohlo být vzorem, jak by měl u nás vypadat politický život - tolerantní k různým názorům a směřující k tomu, co tam vyslovil jeden z diskutujících, když připomněl verše Jana Kolára „cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou“.
Možná, že případné hrany večera mohlo obrousit základní odborné téma, k němuž měl profesor Švejnar promluvit - totiž americká hypoteční krize a její případný odraz v české ekonomice. Zde, jakkoliv Jan Švejnar má o věci velmi dobrý přehled, bylo patrné, že jsou mu sice jasné příčiny, ale nedovede dnes ještě přesně odhadnout celkové následky a tudíž ani další vývoj. Momentálně je podle něho důležité hlavně to, aby bylo zabráněno panice, která by Američany odradila od dalších bankovních výpůjček. Kdyby taková panika nastala, pak by se současný stav, který ze dna může pomalu začít stoupat vzhůru, propadl ještě níže, což by prý mělo nedozírné následky. Takovou špatnou prognózu ovšem připouštějí i někteří čelní světoví ekonomové. Nevím, zdali si Jan Švejnar při tom neurčitém rčení o nedozírných následcích vzpomněl, že těchto slov v roce 1968 užíval Josef Smrkovský, když nás přesvědčoval o nutnosti přijetí podmínek sovětské okupace. Nicméně, co se těmi nedozírnými následky má konkrétně rozumět, to nám neřekl ani tenkrát Smrkovský ani dnes Švejnar.
Zkrátka, Američané by se zřejmě měli vrátit ke své dřívější dost bezhlavé honbě za realitami pořizovanými často nikoliv ze skutečné potřeby, ale jen spekulativně. Pokud se to nestane a krize bude pokračovat, pak není jisté, co to udělá s Amerikou i s ostatním světem. Těžko věřit, že by se to neprojevilo v Evropě a tudíž i u nás, i když Jan Švejnar zatím takové obavy uklidňoval. Tím ovšem debata sklouzla do našeho dosti zatuchlého politického rybníčku a Jan Švejnar se stále snažil obracet raději zájem k věcem důležitějším, než jsou některé naše žabomyší problémy. Třeba k nezbytné nutnosti, abychom se podíleli na vytváření společné Evropy jako celku, který může rovnocenně soutěžit s Amerikou, Ruskem a Čínou a ve světovém dění působit nejen ekonomicky, ale zejména kulturně a eticky. Bylo skvělé, že na tyto duchovní aspekty upozorňoval právě ekonom a bylo neméně skvělé, že publikum v Golemu jeho vývody přijímalo s velkým pochopením, i když bylo zřejmé, že Jan Švejnar svým - jak řekl - sociálním zaměřením představuje trochu odlišnou politickou orientaci než je pro klub Golem typické.
Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6.