Zajímavý večer s Janem Švejnarem – zamyšlení

V samém centru Prahy v hlubokém podzemí jednoho starého domu existuje už delší čas společenský klub Golem. Jeho čelným představitelem je dr. Martin Kratochvíl, hudební skladatel, jazzový klavírista a v neposlední řadě i úspěšný podnikatel - založil například akciovou společnost Bonton.

V encyklopedii Kdo je kdo se o něm dočteme, že je orientován na otevřené tržní hospodářství a na pravicově koncipovaný demokratický stát. Není proto divu, že jeho klub Golem se podobá Klausovu Centru pro ekonomiku a politiku, zvanému CEP, a sdružuje tak lidi s vyhraněně pravicovým smýšlením.

Bylo tedy trochu překvapením, když se tam v úterý jako protagonista klubového setkání objevil Klausův prezidentský protikandidát profesor Jan Švejnar, který navíc pár dní před tím v Pardubicích nabídl Paroubkovým sociálním demokratům pomoc proti Občanské demokratické straně při podzimních senátních volbách. To by mělo fungovat tak, že všude, kde to půjde, by měly být vytvářeny tak zvané prošvejnarovské koalice. Něco takového - jak známo - vzniklo v poslední fázi prezidentských voleb, kdy pro Jana Švejnara hlasovali sociální demokraté, zelení a část lidovců. Je to nápad docela chytrý, neboť vyřazuje z takové spolupráce komunisty a možná také rebely z ODS, kdyby se přece jen spojili s Janou Bobošíkovou, která svou prezidentskou kandidaturou za komunisty tuto stranu i sama sebe z takové prošvejnarovské koalice vyřadila. Nu a pak by tento Švejnarův nápad asi také definitivně potvrdil dnes už obecně uznávané rozdělení KDU-ČSL přesně podle té pomlčky v jejich názvu - tedy na převážně české křesťanské demokraty a na moravské lidovce.

Takže tohle všechno při pohledu na Jana Švejnara v klubu Golem působilo poněkud paradoxně, což bylo jen umocňováno tím, že Martin Kratochvíl dával najevo osobně velmi přátelský vztah ke svému hostu a podobně vlídně se k němu chovali i účastníci ve zcela zaplněném sále. Řekněme hned, že toto setkání by mohlo být vzorem, jak by měl u nás vypadat politický život - tolerantní k různým názorům a směřující k tomu, co tam vyslovil jeden z diskutujících, když připomněl verše Jana Kolára „cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou“.

Možná, že případné hrany večera mohlo obrousit základní odborné téma, k němuž měl profesor Švejnar promluvit - totiž americká hypoteční krize a její případný odraz v české ekonomice. Zde, jakkoliv Jan Švejnar má o věci velmi dobrý přehled, bylo patrné, že jsou mu sice jasné příčiny, ale nedovede dnes ještě přesně odhadnout celkové následky a tudíž ani další vývoj. Momentálně je podle něho důležité hlavně to, aby bylo zabráněno panice, která by Američany odradila od dalších bankovních výpůjček. Kdyby taková panika nastala, pak by se současný stav, který ze dna může pomalu začít stoupat vzhůru, propadl ještě níže, což by prý mělo nedozírné následky. Takovou špatnou prognózu ovšem připouštějí i někteří čelní světoví ekonomové. Nevím, zdali si Jan Švejnar při tom neurčitém rčení o nedozírných následcích vzpomněl, že těchto slov v roce 1968 užíval Josef Smrkovský, když nás přesvědčoval o nutnosti přijetí podmínek sovětské okupace. Nicméně, co se těmi nedozírnými následky má konkrétně rozumět, to nám neřekl ani tenkrát Smrkovský ani dnes Švejnar.

Zkrátka, Američané by se zřejmě měli vrátit ke své dřívější dost bezhlavé honbě za realitami pořizovanými často nikoliv ze skutečné potřeby, ale jen spekulativně. Pokud se to nestane a krize bude pokračovat, pak není jisté, co to udělá s Amerikou i s ostatním světem. Těžko věřit, že by se to neprojevilo v Evropě a tudíž i u nás, i když Jan Švejnar zatím takové obavy uklidňoval. Tím ovšem debata sklouzla do našeho dosti zatuchlého politického rybníčku a Jan Švejnar se stále snažil obracet raději zájem k věcem důležitějším, než jsou některé naše žabomyší problémy. Třeba k nezbytné nutnosti, abychom se podíleli na vytváření společné Evropy jako celku, který může rovnocenně soutěžit s Amerikou, Ruskem a Čínou a ve světovém dění působit nejen ekonomicky, ale zejména kulturně a eticky. Bylo skvělé, že na tyto duchovní aspekty upozorňoval právě ekonom a bylo neméně skvělé, že publikum v Golemu jeho vývody přijímalo s velkým pochopením, i když bylo zřejmé, že Jan Švejnar svým - jak řekl - sociálním zaměřením představuje trochu odlišnou politickou orientaci než je pro klub Golem typické.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...