Velký třesk v KDU-ČSL

Zvolením Pavla Bělobrádka předsedou KDU-ČSL jako by nastal kýžený velký třesk v tom, čemu lidovci eufemisticky říkali křesťanská politika. Ne tedy pouze nějaký restart v kontinuitě přežívání, ale nový začátek. I když nový předseda nastupuje do staré strany, z každého jeho vystoupení čiší pevná vůle k vytvoření něčeho, co tu za posledních 20 let ještě nebylo. A nejen pevná vůle, ale podle toho co - a hlavně jak - to říká, také schopnost, odvaha, klid a trpělivost. Mají křesťansky orientovaní voliči konečně reálnou šanci převést svůj téměř třetinový podíl v populaci do praktické politiky? To je otázka a výzva pro mladého sebevědomého lídra, který je teprve šestý rok členem KDU-ČSL.

Dědictví po Kalouskově, Čunkově či Svobodově éře je tristní: ústup od autentických křesťanských hodnot, nedůslednost a nevěrohodné vedení. Ačkoliv to bylo nesčetněkrát kritizováno, dovedlo to druhdy slavnou Šrámkovu stranu k nejhlubší krizi (nepočítáme-li národně frontovní Plojharovo poklonkování před komunisty).  Bělobrádkovo vedení by ovšem nemělo jen napravovat pošramocenou pověst (podle názvu) křesťanské strany, nýbrž na jejích troskách vytvořit moderní konzervativní subjekt, který by sjednotil všechny dosud nejednotné křesťanské voliče. Je zřejmé, že čeští a moravští křesťané nejsou stejní, nemají stejné sociální postavení, shodnou mentalitu, stejné politické preference. Sjednocovat je ale může příslušnost ke Kristu a společný zájem o celou společnost, která není v  ideálním stavu. To by měl připomínat a o to usilovat realista, jímž se zdá nový lídr být, chce-li dát praktickému křesťanství obecně politický rozměr. Má-li i zájem o podporu té části veřejnosti, která uznává univerzální hodnoty, je to přesně to, co má křesťanská demokracie dělat a co se Bělobrádkovým předchůdcům zoufale nedařilo. „Chci, aby nás křesťané volili proto, že jsme křesťanskou stranou, a aby nás i nekřesťané volili proto, že jsme křesťanskou stranou. Mohou si myslet, že jsme v něčem směšní a staromódní, ale musí vědět, že nám můžou věřit,“ říká nováček v čele KDU-ČSL. 

Je až s podivem, jak pečlivě promyšlený program ve svém volebním projevu Bělobrádek přednesl. Suverenita, s jakou to udělal, nasvědčuje tomu, že neprezentoval nějaký kompilát populistických schémat, ale fundované přesvědčení své vlastní i svého týmu. Už dříve proniklo na veřejnost, že nejjasnější a nejodvážnější představu o směřování křesťansko demokratické a sociální strany mají (vedením přehlížení) Mladí křesťanští demokraté (MKD). Není náhodou, že dřívější místopředseda MKD přebírá kormidlo potápějící se KDU-ČSL. MVDr.Pavel Bělobrádek, Ph.D., nevystudoval zbytečně kromě Fakulty veterinární hygieny a ekologie na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno také ekonomii, politologii, právo, mezinárodní vztahy, politický marketing a veřejnou prezentaci na CEVRO institutu. Stejně tak není náhodou, že mezi dvěma novými místopředsedy KDU-ČSL jsou dlouholetí členové MKD: Ing. Marian Jurečka a Mgr. Helena Šustrová. A jaké jsou hlavní programové body z dílny MKD? Podpora tradiční rodiny (ponecháním peněz v rodinách – včetně doplnění slevy na dani z příjmu slevou na každé dítě), sociální spravedlnost i v důchodové reformě (menší příspěvky do systému pro ty, kteří mají děti, možnost dětí převést až 2% pojistného na penze vlastních rodičů), dvoupásmová daň z příjmu osob, podpora venkova, ochrana lidského života podle encykliky Humanae vitae, negativní postoj k eutanázii, masové imigraci a radikálnímu islamismu, boj proti kriminalitě a drogám. O sociální citlivosti vůči handicapovaným Bělobrádek – sám postižený roztroušenou sklerózou – ví své: „Budeme stát za lidmi, kteří berou příspěvky, ne proto, že by byli líní, ale že neměli štěstí… Pokud chceme šetřit, nesmíme šetřit tam, kde to není spravedlivé.“ 

Nebyli bychom ale v Česku, kdyby někteří „investigativní“ novináři nechali na bližním suchý chlup. Tak i Bělobrádkovi vyčetli „smrtelný hřích“, že ve třinácti poslouchal skinheadskou skupinu Orlík. A ještě něco – jako veterinář si musel poradit s dobytkem na jatkách, a to i se sviněmi; poradil by si prý s nimi také v politice. Jistý „nejhloupější moderátor ČT“ (jak se sám nazval) se zarputilostí hodnou lepší věci alespoň pětkrát z Bělobrádka mámil jména politiků, které považuje za ona nepříliš čistá zvířata. Jiný piškuntál zase na něj vznesl impertinentní dotaz ohledně užívání prezervativu. Sympatické na dobře připraveném předsedovi ale je, že neztrácí glanc a umí odpovědět i na podobné podpásové otázky. Dokonce se zdá být připraven řešit i tak choulostivý problém, jakým je dluh 46 milionů, zděděný rovněž po předchůdcích. „Myslím, že nás čeká i zvyšování členských příspěvků a také asi vypíšeme sbírku,“ říká otevřeně. Nebo-li apel na solidaritu těch, jimž křesťanské zásady pořád něco říkají. Mimochodem, jsou-li v Česku skutečně tři miliony věřících, stačí, když každý dá 15 korun a dluh zmizí. Nestojí to za zkoušku? Není jisté, jestli si KDU-ČSL Bělobrádka vůbec zaslouží, ale když už do toho jde, proč mu nepodat ruku? Zkouška životaschopnosti jeho experimentu bude ovšem komplexnější a nebude tak brzy hotová.   

  • Sjezd KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: sjezd.kdu.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2115/211497.jpg
  • Pavel Bělobrádek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2118/211702.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...