Turecko vs. Česká republika řečí čísel

Obvykle říkám, že je Turecko ohromná země. Od nás z Ankary je na výlet všechno celkem daleko, i když se město zdá být skoro uprostřed státu (jen skoro, na východní hranice je to vzdušnou čarou mnohem dál). Pro ankarské je ale například 450 kilometrů vzdálený Istanbul skoro za rohem – vede k němu pěkná dálnice a cesta opravdu netrvá dlouho. Turecko je (když pominu Rusko) větší než kterýkoliv evropský stát – nejrozlehlejší Francie by se do něj vešla skoro jedenapůlkrát. A ten náš téměř desetkrát. Všechno je zkrátka velmi relativní.

Proč se tedy nepokusit pro lepší představu srovnat několik tureckých čísel s českými:

Obecné údaje

  • Plocha: 785 347 km2 / ČR: 78 867 km2
  • Hlavní město: Ankara, 4 800 000 obyvatel / Praha: 1 258 100
  • Počet obyvatel (léto 2011): 73 785 550 / ČR: 10 542 080
  • Nejlidnatější město: Istanbul, 13 200 000 obyvatel / Praha: 1 258 100


Demografie: Turecko stárne mnohem pomaleji než my. Čtvrtina jeho obyvatel by u nás ještě neměla občanku. Na 1 úmrtí jsou 3 porody. Není to dáno politikou státu, ani podporou porodnosti. Společnost od manželských párů očekává více než jedno dítě a oni jsou si toho vědomi, zejména nižší vrstvy to berou jako samozřejmost. Na druhou stranu jich většinou nemají nepočítaně. Rodiče na své potomky nebývají sami, model velké rodiny tu stále funguje.

I když je počet obyvatel velký, nesmíme zapomínat, že jsou mnohem více soustředěni ve městech a že existují celkem rozsáhlé neobydlené oblasti.

  • Průměrný věk obyvatelstva: 29 let / ČR: 40,8 roku (Tento rozdíl mě dostal – nečekala jsem sice, že budou mít Turci tak vysoký průměr, ale ten náš mi byl taky novinkou.)
  • Podíl mladších 15 let: 25,6 % / ČR: 14,2 %
  • Podíl lidí v (produktivním) věku 15-64 let: 67,2 % / ČR: 70,6 %
  • Podíl starších 65 let: 7,2 % / ČR: 15,2 % (sic!)
  • Naděje dožití: 73,7 let: 76,1 ženy, 71,5 muži / ČR: 76,7 let: 80 ženy, 73,5 muži
  • Průměrný počet dětí na 1 matku: 2,06 / ČR: 1,5
  • Průměrný věk vstupu do prvního manželství: 23 let ženy, 26,3 let muži / ČR: 29 let ženy, 31,8 let muži (K tureckým údajům je třeba dodat, že se jedná o oficiální sňatky, zahrnuté do statistik. Je tu ale velké procento manželství uzavřených jen tradičně před imámem a bez jakékoliv úřední registrace. Není to novinka ani záležitost současné garnitury, ale praxe daná staletými tradicemi, mlčky tolerovaná policií, soudy, různými úřady, společností, ze které policisté, soudci, úředníci také pocházejí. Proto je skutečný průměrný věk vstupu do manželství zejména u žen podstatně nižší).
  • Gramotnost: 87,4 % (Procento gramotnosti Čechů se mi nepodařilo vyhledat. Že by nebylo co řešit? To turecké musím upřesnit – gramotnost mužů je přibližně o 16 % vyšší než gramotnost žen. Relativně, protože ne každý, kdo vychodí základní školu, je skutečně gramotný. Vím tu o jinak bystré uklízečce, která neumí správně napsat čtyřpísmenkovou značku čisticího přípravku, který nejraději používá…)
  • Počet uživatelů internetu: 35 000 000 / ČR: 5 600 000 (Obě čísla jsou zajímavá v poměru k počtu obyvatel. Zejména proto, že internet v Turecku používají jen lidé z měst). autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 Život na turecké ulici

Ekonomika (2010): Je známo, že v posledních několika letech se turecké hospodářství vyvíjí velmi rychlým tempem. I tak jsou čísla oproti počtu obyvatel stále nízká. Kdyby jedno odpovídalo druhému, bylo by Turecko světovou ekonomickou velmocí. Podobný soulad není v dohledné době reálný, ale vývoj svědčí o dobré cestě a relativní stabilitě.

  • HDP na obyvatele: 13 038 USD / ČR: 25 600 USD
  • Celkový růst HDP: 8,9 % / ČR: 2,3 % (sic!)
  • Inflace (spotřebitelské ceny): 6,4 % / ČR: 1,5 % (Do dnešního dne je pro mnohé 1 turecká lira „milion“ a už jsem tak slyšela mluvit i děti, které byly v době měnové reformy roku 2005 maximálně batolata. Cestovatelé, pozor – se znalostí číslovek do 100 tu mnohdy nevystačíte!)
  • Obchodní bilance: 71,6 miliardy USD / ČR 6,640 miliardy USD
  • Nezaměstnanost (červen 2011): 9,2 % / ČR: 8,2 %. S tureckou nezaměstnaností je to trochu jinak než s naší. Oficiální čísla na ni nestačí, vlastně ani u nás úplně ne. Zdejší údaj svědčí jen o těch, kteří jsou vedeni úřady jako nezaměstnaní. Nezahrnuje pracující občas, příležitostně, na černo ani rodinné příslušníky (hodně ženy a často vypomáhající děti) v rodinných podnicích všeho typu a velikosti, kteří nejsou papírově vůbec vedeni jako zaměstnanci a jejich osobní příjem - pokud ho mají - není nijak zdaněn. Samozřejmě se to týká i venkovského obyvatelstva a zemědělců. Ačkoliv se turecký stát ze všech sil snaží vědět a evidovat všechno - chránit své osobní údaje tu vlastně ani nejde, zkopírovat si váš doklad smí snad kdekdo, nikdo to nepovažuje za nic zvláštního - na tohle zatím efektivní páky asi nemá).

Závěr není. Pokusila jsem se ilustrovat některé rozdíly statistickými čísly.

Více se mi zamlouvá, jak funguje náš český stát, nehledě na velmi časté dokonale odstrašující zprávy. U nás věci v běžné a šedé každodenní praxi běží celkem spořádaně a spolehlivě. Tady naoko spořádaně a musíte si je hlídat, připomínat a mít svatou trpělivost. Na druhou stranu ale mám z Turecka mnohem silnější pocit naděje, vývoje, změn. Nevím, zda to tak vnímají Turci samotní, zejména chudé vrstvy asi ne – a já jsem tu cizinka. Přála bych jim, aby se tu podařilo zachovat to nejlepší z tradic a spojit je s prosperitou pociťovanou všemi. Taková malá utopie nejen pro Turecko…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...