Svět podle Zdeňka Velíška (12)

Když jsem psal první komentář do této rubriky, tuším, že jsem naznačil, že je to dobrá šance jak doříct to, co člověk nestihne ve vysílání. Dnes (1.8.) jsem v Dobrém ránu zaimprovizoval na téma, v čem jsou si podobné či nepodobné různé projevy terorismu. Bylo to v souvislosti s nedávným prohlášením severoirské IRA o ukončení ozbrojeného boje.

IRA a ETA mají jedno společné:

Jsou vojenským křídlem určité politické formace. Nebo naopak, krom své paramilitární podoby mají také podobu politickou. Mají své politické křídlo. X-krát jsme přece slyšeli, že Sinn Fein je politickým křídlem IRy a že Batasuna je politickým křídlem ETy. Tahle binomie byla (či spíš je do dneška) velmi rafinovaným a často účinným způsobem prosazování politických cílů. Tajná paramilitární organizace má příhodnou hlásnou troubu v legální politické organizaci sledující stejný či podobný cíl. Může zůstat tajná, nemusí za ni mluvit zakuklení muži se samopaly na kolenou. Mluví za ni politici. Ti mohou dokonce i nahlas nesouhlasit s atentáty, s vraždami vojáků, četníků, civilistů. Podstatné je, že řeknou, o co jde, jaké jsou požadavky ilegální organizace, co musí vláda udělat, aby byl teroru konec a přitom aby jeho cíle byly naplněny. Když se to jeví jako účelné, může teror ustat, ETA či IRA vyhlásí příměří. Třeba když svitne naděje, že politická jednání by mohla postoupit o krok či dva dál směrem ke splnění požadavků teroristů či politické formace usilující legálními prostředky o naplnění jejich cílů. A když se politická jednání zadrhnou, když je třeba přitlačit, může opět vybuchnout bomba, nebo série bomb. Nebo začnou bomby vybuchovat, když se jednání ubírá jiným směrem než k cílům, jež sleduje „vojenské křídlo“, tedy ETA či IRA.

Politická formace sledující stejný či podobný cíl jako teroristé se přitom téměř nemusí domlouvat se svými spojenci stojícími mimo zákon. A naopak, oni se nepotřebují domlouvat s ní. Nemusí se ani scházet ani si posílat vzkazy. Je celkem nasnadě, kdy je zapotřebí přidat či ubrat. Protivníka tahle neviditelná hra na výdrž spolehlivě vysiluje. Vlády se mění,ve Španělsku střídá Zapatero Aznara, ale ani jeden ani druhý nenalézají recept proti ďábelské kombinaci násilí s politickým dialogem. V Británii byl ještě nedávno Gerry Adams obviněn, že vlastně provádí špionáž pro IRu. A ztroskotala na tom další kapitola mírového procesu.

Kéž tentokrát IRA nechala „ozbrojeného boje”, tedy teroru, opravdu naposled!

Al-Kajda nemá politické křídlo,

a to je rozdíl mezi ní a těmi dvěma evropskými teroristickými organizacemi, který jsem ochoten uznat. Uznat rozdíl, který vidí Tony Blair, mi připadá nezásadové a nebezpečné. Podle BBC News z 26.7. Blair říká: Nemůžete srovnávat republikánské politické požadavky (rozuměj: požadavky Irské republikánské armády - IRA) s politickými požadavky této teroristické ideologie, jíž nyní čelíme (rozuměj: islamistický terorismus)…. IRA by byla, myslím, nikdy nepřistoupila k zavraždění tří tisíc lidí.

Podle mne je teror vždy zločin. Žádný není přijatelnější než jiný. Boj mezi IRou a Brity stál již víc než 3 tisíce životů. Republikánské cíle jsou zřejmě vznešené, ale ani v tomto případě účel nesvětí prostředky.

Vraťme se k tomu, že Al-Kajda nemá politické křídlo, nemá mluvčího na politické frontě, není nelegálním vojenským křídlem žádné legální politické síly.

Proto také útočí pořád. Nemůže dělat pauzy pro politický dialog. Nespouští „dělostřeleckou přípravu“ pro případná politická jednání. Ale taková situace může nastat. V Iráku. Ne hned ani ne zítra. Ale časem by nastat mohla. Vývoj v Iráku se stále víc a víc odchyluje od představ, které měly o vyústění své vojenské intervence Spojené státy. Irácká prozatímní vláda je už teď značnou měrou zrcadlem náboženské situace v zemi. V návrzích ústavy se objevují odkazy na šarí´u. Islámský zákon má být limitujícím kriteriem pro uplatnění demokratických občanských práv a zejména práv žen ve společnosti. (Viz „Draft Iraqi charter backs Islamic law“ v International Herald Tribune z 10. července.) Kdyby politický vývoj pokračoval dál tímto (původně nezamýšleným) směrem, pak by jednou mohly akce ozbrojenců dostat povahu (nepřiznané) podpory pro požadavky určitých legálních politických sil. Zní to nepravděpodobně? Zatím snad ano. Ale jen nepravděpodobně, nikoli nemožně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...