Svět podle Zdeňka Velíška (1)

Jen pár slov úvodem: Co se mne týče, chci vidět ČT 24 jako šanci. Třeba ne úplně optimální, ale co kdy v životě bylo předem optimální! K optimu se musí člověk propracovávat sám. Což bývá obvykle celoživotní náplň, a kdyby snad člověk optima dosáhl dřív než konce svých sil, asi by se pak bál podívat dopředu.

Webová stránka ČT 24 je taky šance. (Teď už budu konkrétnější, pokud jste mé rozumování na úvod považovali za plytké.) Nabídnutého prostoru se pokusím využít k tomu, abych dořekl něco z toho, co nestihnu třeba v Událostech-komentářích. Tam jsem minulý pátek dostal otázku, zda je česká politická scéna připravena na kampaň, v níž má veřejnosti vysvětlit význam a dopad evropské ústavy. Nemějte strach: teď nebude následovat písemný přepis mé odpovědi v UK. Na webu je prostor i pro to, co se v UK příliš nehodí: zasmát se nad tím, jak u nás kampaň k evropské ústavě zatím probíhá. Se strany zastánců evropské ústavy jsme se dočkali jen více či méně vehementního popírání argumentů, které sypali z rukávů mnohem iniciativnější odpůrci ústavy. A jelikož vyvracet argumenty znamená především zopakovat je, zazní argumenty proti ústavě pokaždé dvakrát! Vést polemiku takhle, tedy defenzivně, je totéž jako nabídnout protivníkovi v mediích polovinu svého prostoru. Kdo děla do reklamy, do politiky nebo do medií, ví, jak cenný takový prostor je.

A navíc: vyvracet něco, znamená negovat to. Takže kampaň se z obou stran vede jen negativními argumenty! No, nad tím vším se přece musí člověk trochu zasmát, ne? Logika přece proevropským politikům napovídá, že lidé se nemusejí dovědět, proč nemají ústavu zamítnout ale musejí se dovědět, proč ji mají přijmout. Ať už referendum v Česku bude nebo ne, je na čase, aby už česká veřejnost akceptovala fakt, že kvalita života (nebo jen zcela prostě: obsah jejich kapsy) bude v podmínkách globální hospodářské soutěže čím dál víc záležet na celkovém úspěchu integrované Evropy a čím dál míň na úspěchu české politiky v dobývání pozic uvnitř Unie. Uznali bychom to rychleji, kdybychom si všimli třeba toho, že mezinárodní obchod (ale i politiku) začíná silně ovlivňovat obrovská ekonomika Číny a že už jen tenhle fakt nutí evropské země k soudržnosti a ke společné strategii.

Ten pojem kvalita života má, na to nezapomínejme, jednu primární polohu: pocit bezpečí. Nedávno řekl Putin, že rozpad SSSR byl největší tragedií minulého století. To něco říká o jeho nejtajnějších myšlenkách. My Češi bychom se neměli cítit v bezpečí, kdyby byla naše země vytěsněna z jádra evropské struktury nebo se sama postavila na její okraj. Je přitom zřejmé, že nepřijetí ústavy povede k „vícerychlostní Evropě“! Ústava má - řečeno obecně - Evropskou unii stmelit a posílit. Ani její čeští odpůrci neříkají, že ji má oslabit. (Jenže jim posilování a stmelování Unie vadí.)

Úsilí Evropy o dosažení takové jednoty, která by jí zajistila potřebnou autoritu a váhu a ve světovém ringu - a nám všem důstojnou životní úroveň - je jedním z velkých dramat naší doby. Když se to kvůli partikulárním zájmům členských zemí nepodaří, přestane být EU hradbou, za kterou si můžeme pěstovat třeba i své národní zájmy. Pak ale také ztratí evropská struktura svou přítažlivost a začne se drobit. A rozdrobená Evropa je zítra porobená Evropa. I pro ty rozpolcené Francouze jsem tuhle mobilizační pravdu zrýmoval: Aujourd´hui désunis - demain démunis! .*)

Před sto lety byl ztracen ten, kdo neviděl dál než na svá humna. V globálním světě se humna posunují. Přece známe termín „global village“! EU je – nazíráno z tohoto úhlu – jen taková malá „european village“. A v ní se právě teď možná ze všeho nejvíc hodí hlásat dům od domu to, co se mi povedlo říct v minulém odstavci francouzsky možná líp než česky:

*) Dnes nejednotní - zítra nemajetní!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...