Potřinácté ke sv. Václavu

Tuto sobotu projde centrem Prahy již třináctý ročník Pochodu pro život. Vytrvalost, s jakou Hnutí Pro život ČR tuto akci na ochranu života nenarozených každoročně organizuje, se může zdát oním příslovečným hlasem volajícího na poušti. Krutou potratovou legislativu z dob komunistických pořádků se skutečně stále nedaří zlidštit. Ale pozor: za 13 let pořádání pražského Pochodu pro život počet umělých potratů v ČR klesl z 38 tisíc na zhruba 24 tisíc, tedy o 14 tisíc. Komu (čemu) připsat těchto čtrnáct tisíc (zachráněných?) lidských životů? Určitou roli samozřejmě hraje rozšíření antikoncepce, ale nejcennější ovoce nepochybně přináší mnohostranná činnost HPŽ ČR ve prospěch ochrany života.

Zajímavé je, že pochody pro život (dnes už nejen v Praze) se rozšířily velmi brzy po slavnostním vyhlášení Deklarace práv počatého dítěte v listopadu 1999. To byla jedinečná událost, která byť se bezprostředně nepromítla do českého právního řádu, měla stimulační účinek pro občanské aktivity ve prospěch života. Neuškodí si připomenout některé hlavní zásady této deklarace, které v Parlamentu ČR přednesl nezapomenutelný český herec, recitátor a pedagog Radovan Lukavský:
„Každá počatá lidská bytost má právo na život. Toto právo má být chráněno zákonem od okamžiku početí po přirozenou smrt… Počaté dítě má právo se narodit, potřebuje být přijaté a milované. Této potřebě odpovídá zplození přirozeným způsobem v manželství jednoho muže a jedné ženy… Veřejnost má právo být pravdivě a úplně informována o jedinečné hodnotě každého lidského života od okamžiku početí až po přirozenou smrt a to zejména prostřednictvím školních zařízení a veřejnoprávních sdělovacích prostředků…“

Pokud by se v roce 2000 ve smyslu těchto zásad realizovala zákonná ochrana života před narozením, bylo by dnes obyvatelstvo České republiky o 357 000 osob (vbrzku daňových poplatníků) početnější. A kdybychom se s ochranou nenarozených vrátili až do časů Československa (do r. 1958, kdy začal platit potratový zákon), bylo by nás dnes o 3,1 milionu více. Co by to znamenalo pro náš perspektivně kolabující důchodový systém, by měli vědět především zákonodárci, kteří touto legislativní cestou pohrdli. Oč početnější by byly české elity, to lze jen odhadovat např. z údajů o výskytu geniálních hudebníků v rodinách s mnoha dětmi. Geniální komponista Bedřich Smetana byl třetím dítětem z deseti, W. A. Mozart se narodil jako sedmý ze sedmi dětí, J. S. Bach osmý z osmi a G. F. Händel dokonce jako desátý z deseti dětí! Když uvádím příklady ze 17. až 19. století, už slyším obviňování ze staromilství a snad i „tmářství“. Jakou cenu ale může mít taková kritika ve srovnání s přínosem těchto velikánů světové kultuře? S přínosem, který dnes pokládáme za samozřejmý, ale který by podle našeho potratového zákona patrně nikdy nevznikl.

Také účastníci letošního Pochodu pro život se chtějí veřejně zastat bezbranných počatých dětí, které jsou denně zabíjeny na potratových klinikách. V Česku jich tímto způsobem ročně přijde o život 24 tisíc; za jeden den je to 66 dětí – tři třídy školáků! Hnutí pro život ČR už není samo, kdo lidem dává pravdivé informace a bojuje za záchranu nenarozených. Spolupracuje např. s Mladými křesťanskými demokraty, s občanským hnutím Stop genocidě! nebo s Výborem na obranu rodičovských práv. V letošním roce spojilo své síly také s pořadateli setkání 28. Světového dne mládeže, které se koná ve stejný den jako Pochod pro život. Program mládeže proto začíná už v pátek 22. března, kdy mimopražští mohou přijet do Prahy a v podvečer v kostele sv. Jiljí v Husově ulici absolvovat mši sv., kterou bude celebrovat biskup Ladislav Hučko. Po nešporách a diskusi v barokním refektáři si mladí připomenou úmysl obnovení kultury života a poté mohou na tento úmysl obětovat své celonoční bdění. Bude také možnost přespat v přilehlém klášteře a připravené bude i drobné občerstvení.

Jak říká ředitel Arcidiecézního centra pro mládež P. Benedikt Hudema, který program setkání koordinuje s HPŽ ČR, útok na život a jeho důstojnost se netýká jen potratů a eutanazie, ale mnohem širší oblasti manželství, rodiny a mezilidských vztahů: „Vzpomeňme jen na snahy o redefinici manželství, o degradaci lidské sexuality. Není náhodou, že se mluví o kultuře smrti, která zasahuje celou společnost a ani tzv. katolické rodiny nejsou výjimkou.“

Podle hlavního organizátora pochodu Radima Ucháče jsou potraty úhelným kamenem v úsilí o obrat ke kultuře života: „Člověk, který souhlasí se zabitím svého dítěte, nebude mít nikdy mravní sílu a odvahu se vzbouřit proti současným nemravným vládcům a bojovat za svoji svobodu a důstojnost. Je to stejné, jako když za komunismu byli všichni sváděni ke lhaní a kradení. Člověk bez Boha je lehce zotročitelný a ovladatelný, schopný demonstrovat maximálně za své osobní výhody. Proto je tak cenné zastat se veřejně a nezištně spravedlivé věci,“ dovozuje Radim Ucháč.

Vlastní Pochod pro život začíná v sobotu 23. března ve 14 hod. a povede tentokrát po nové trase: Husova – Mariánské náměstí – Platnéřská – Křížovnická – Smetanovo nábřeží – Národní třída – Václavské náměstí – socha sv. Václava. Tam bude přečten otevřený dopis, který účastníci pochodu zašlou předsedovi vlády ČR Petru Nečasovi, a pochod jako obvykle zakončí Svatováclavský chorál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...