Mohli jsme být světovou raritou

Stačilo málo a mohli jsme mít světovou proslulost. Nejvíc nakročeno jsme k tomu měli v páteční veřejné volbě prezidenta, kdy zákonodárci dostali unikátní možnost volit oba kandidáty najednou. To byl tah, který by nevymysleli ani kocourkovští radní. A mohli jsme už mít nejen jednoho, ale dokonce dva prezidenty! Místa pro dvě hlavy státu je na Hradě dost, ovšem myšlenku, jak skvělá mohla být jejich spolupráce, raději nerozvíjejme, třebaže by možná uspokojila obě prezidentské koalice. Všechno však pokazil nedostatek důvtipu v hlavách českých zákonodárců, kteří tak propásli neopakovatelnou příležitost stát se králi světových recesistů.

Ale dost ironie. Střízlivě hodnoceno, v této prezidentské volbě nešlo o reprezentativní akt volby prvního muže ve státě, nýbrž o přehlídku politické nemohoucnosti a trapnosti, o festival neumětelství. K prvnímu selhání došlo, když po neúspěchu prvních hlasování o způsobu volby byl zpochybněn i logický výsledek dohadovacího řízení, podle něhož nejprve měly hlasovat obě komory zvlášť a v případě odlišného výsledku se mělo o tajné či veřejné volbě rozhodnout součtem hlasů obou komor. Evidentně hrozícího úspěchu tajné volby se ČSSD a zelení zalekli a spolu s komunisty smetli závěr dohadovacího řízení (odsouhlasený i jejich zástupci) pod stůl. Následovalo absurdní dvojí navlas stejné hlasování o tomtéž, takže většina proti veřejné volbě (v součtu hlasů z obou komor) přišla zkrátka.

Pak dostaly události rychlý spád v podobě dvou uspěchaných kol nevyzkoušené veřejné volby. Nikdo z 281 zákonodárců včetně předsedajícího Miloslava Vlčka (ČSSD) si nestačil uvědomit, že skrutátorky podle zvednutých rukou pouze dělají anonymní čárky na papírek, který po předání volební komisi nenávratně mizí. Aby kterýkoliv volitel nemohl hlasovat pro oba kandidáty současně, tomu se ve Španělském sále, kde není hlasovací zařízení, dalo zabránit jen dvěma způsoby. Buď hlasováním po jménech, což by byla nejjednodušší a nejtransparentnější veřejná volba, nebo vyplňováním kartiček se jmény volitelů a s kolonkami „ano„ a „ne“ u obou kandidátů. Nadšení z protlačení veřejné volby po 10 hodinách sporů a nedočkavost mít to vše už za sebou měly za následek, že kartičky pro tento druhý způsob regulérního hlasování zůstaly pro první i druhé kolo volby v šuplíku předsedajícího. A navrhnout hlasování po jménech se nikdo neodvážil.

Takto narychlo spíchnutá a odflinknutá veřejná volba samozřejmě nebyla o mnoho veřejnější než tajná. Zůstala utajenou jak pro veřejnost odkázanou na televizní záběry, tak pro většinu pozorovatelů v sále. Situace se příliš nezlepšila ani v sobotu, kdy předsedající Vlček příslušné kartičky pro skrutátorky ze šuplíku vyndal. Občan se stejně nedozvěděl, kdo jak hlasoval, protože volební komise si jmenovité výsledky nechala pro sebe. Důležité je, že zvolen nebyl nikdo a boj mezi Klausem a Antiklausem se teoreticky rozšířil o další antiklausovské adepty, ostatně ihned zpochybňované, protože by odčerpali hlasy obdivuhodně se držícímu Janu Švejnarovi.

Václav Klaus si při pátečních projevech sociálních demokratů a zelených musel připadat jako na posledním soudu. Žádný hřích z hluboké minulosti mu nebyl zapomenut, žádný prominut. Jeho slib „kontinuity“ sotva může být brán jako pokání. A protože se „rychlá smrt“ Klausova protikandidáta v prvé volbě nekonala, má současný prezident před druhou volbou zase o trochu menší naději. Je to jistě neúspěch jeho a neúspěch ODS nepřipravené na varianty veřejné volby. Ale není to úspěch komunistů, z nichž některá média udělala „vítěze první volby“. Cíl nikoho nezvolit v první volbě zřejmě neměli jen oni. A že se to o jediný hlas podařilo, to nebylo ani tak zásluhou jejich hromadné abstence ve třetím kole, jako zkolabování jednoho Klausova volitele. Ostatně nikdo zvolen nebyl ani v prvním a druhém kole, kdy komunisté pilně hlasovali.

Pro přežití přímého přenosu první volby na televizní obrazovce bylo třeba dávky politického masochismu. Poněkud překvapivá však byla kritika výkonu profesionálů ČT ze strany politiků ODS. Dokonce bych řekl, že zpočátku bylo více televizních sympatií na straně Klause a teprve později (snad na upozornění) došlo k jistému vyrovnání ve prospěch Švejnara. Vzbouřené emoce probublávající oběma volebními dny poznamenaly nejen úsudek politiků, ale i některých komentátorů a přizvaných novinářů z jiných médií; naopak profesionálové ČT se svého úkolu zhostili podle mého soudu ze všech nejkorektněji.

  • Zákonodárci na společné schůzi obou komor parlamentu volí nového českého prezidenta. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/78/7722.jpg
  • Václav Klaus a Jan Švejnar kandidovali v první volbě prezidenta republiky 8. února 2008. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/80/7998.jpg
  • Vojtěch Filip - místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM autor: Ladislav Doležal, zdroj: ČR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/77/7670.jpg
  • Z kuloárů prezidentské volby 8. února 2008 autor: Ladislav Doležal, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/77/7668.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...