Kundera zaslouží kritiku i pochopení

Začnu dnes dojemnými verši:Tam za Stalinem leťte,sniváci, ptáci mí,tam za Stalinem leťte,mí ptáci ohniví!Je v jeho dlaních všechno,co chudák vysnil si,ta Stalinova země je studně našich sil.

Tak, konec citátu z básně věnované Janu Trefulkovi, zahrnuté do sbírky „Člověk zahrada širá“, vydané roku 1953 - tedy o tři roky později než je datován nalezený dokument, v němž se vyskytuje jméno autora této básně - Milana Kundery. Když jsem celou tuto báseň - samozřejmě s uvedením jména autora - citoval loni v jednom svém pořadu, nepohnulo to ani lístkem na stromě. Veřejnost přijala už jako samozřejmost to, co i v těchto dnech dosti nestoudně tvrdí spisovatel Ivan Klíma, že totiž takto posedlá komunismem byla celá jeho generace.

Do této generace patřím i já a mnoho mých živých i mrtvých vrstevníků, kteří jsme v době, kdy Klíma, Kundera, Kohout, Uhde a další psali své oslavné komunistické tirády, často museli hájit svou vlastní holou existenci právě proto, že jsme komunismus odmítali. Protestuji proto za nás za všechny, aby nás pak Klíma zahrnoval mezi tu ostudnou část naší generace, do níž on a jemu podobní patřili a k níž se tehdy výslovně přihlásil i Milan Kundera. A jestliže jeden z nich se v úterních Lidových novinách vyjádřil, že když na své tehdejší smýšlení myslí, pořád se ještě červená, je kupodivu, že se nečervenal po roce 1989, kdy bez uzardění přijal funkci ministra kultury - kde mimochodem nadělal dost zlé krve - a později i předsedy českého parlamentu.

Ano, zatímco naše část této generace prožívala ústrky komunismu plných čtyřicet let, oni žili první polovinu té doby na výsluní režimu a i po jeho pádu obsadili mnohem více důležitých míst, než bylo umožněno nám, jejich nezkompromitovaným vrstevníkům.

Lamentuji tady tak vydatně hlavně proto, abych teď vyslovil myšlenku, která možná někoho pobouří. Chci říci, že u mladíka, který vzešel z tak vynikající brněnské rodiny, jako byla ta Kunderova, navíc mladíka pověstného svou vysokou inteligencí, vzdělaností a introvertností, mnohem méně chápu jeho politické blouznění, které ho neopustilo ani po vyloučení ze strany, takže se v její lůno roku 1956 zase vrátil a setrval v ní dalších čtrnáct let, než jeho údajné udání Miroslava Dvořáčka, které nyní cloumá naší i světovou veřejností.

To básnické a politické blouznění vycházelo totiž z Kunderovy bytostné podstaty a je pro mne skutečně nepochopitelné, i když tím třeba nebylo nikomu přímo ublíženo. Zatímco se píše to, v tom Kunderou nepodepsaném policejním spise s datem 14. března 1950, kdy byla zavírána nejen Horáková a Drtina, ale už také Švermová a Clementis, měl Kundera svůj osobní politický maléreček, když za nějakou urážku komunistického funkcionáře byl vyhozen ze strany. A zrovna v té chvíli k němu přijde jeho kolega Dlask, prý fanatický komunista, a řekne mu, že jedna studentka měla Dlaskovi říct, že u nich na koleji té noci možná přespí kdosi, kdo zřejmě přišel ze západu jako agent. Koho by v té hysterické době nenapadlo, že Dlaskovo sdělení mohlo být provokací, kdy se čekalo, jak se zachováte? Opakuji, netvrdím, že Kundera měl udělat to, co údajně udělal, ale velmi dobře chápu, že to eventuelně udělal. A jestliže to udělal, neměl by teď tak vehementně zapírat.

Jenže Kundera se i jinak už dávno chová divně. Nehlásit se ke svému národu a nedojít si pro státní vyznamenání na Pražský hrad - to se opravdu nesluší a opravňuje to k otázce, zdali jde ještě vůbec o českého spisovatele, obzvláště když dávno přestal psát česky a blokuje i české překlady svých prací. Ale pak je nutné v této souvislosti mluvit ještě o jiných důležitých věcech - totiž k čemu tu jsou různé ty úřady či ústavy na vyšetřování či studium komunismu i nacismu. Zatím se z nich sypou jen nařčení z nějaké té osobní policejní spolupráce, a to zejména, když jde o lidi živé a obecně známé. Stranou pozornosti zůstává skutečné studium kořenů těch věcí. A sem by kromě zločinů obou totalit mělo patřit také zkoumání takzvaného třetího odboje, o jehož existenci a užitečnosti jsou pracovníci těch ústavů stoprocentně přesvědčeni. Na Dvořáčkově případu by nás mohlo zajímat především to, jak to vlastně bylo s jeho vysilatelem Františkem Moravcem, o němž teď historici dost neuctivě mluví jako o špiónu, jemuž není co věřit, aspoň pokud šlo o jeho verzi přípravy atentátu na Heydricha. Dále jak to bylo i s jinými agenty-chodci po únoru 1948. Pro koho chodili a co nosili? Ota Rambousek říká, že vůbec nevěděl, co přenášel. Na jednom semináři jsem slyšel dva historiky, kteří vykládali, že agenty-chodce posílali i zhrzení politici, aby pak jejich zpráv využívali pro vylepšení své pozice v emigraci.

Nuže, jak to bylo a co v činnosti těchto možná zneužívaných mladých mužů opravdu mělo sloužit našemu osvobození od komunismu? To by nám měly ty instituty říci. Není jim vůbec divné, že podle jejich pracovníka Hradílka Dvořáček místo přednostního splnění jakéhosi Moravcova úkolu vyskočil z tramvaje, aby se pozdravil s dávnou známou, kterou požádal, aby mu uschovala na koleji kufr, v němž byly podle toho policejního dokumentu úžasné věci: dva klobouky, dva páry rukavic, dvoje brýle proti slunci a krabička krému. Není tenhle policejní výčet našim průzkumníkům divný a nezaráží je, že právě tohle měla být výbava agenta-chodce?

Ředitel Činoherního klubu a současně historik Vladimír Procházka, podobně jako spisovatel Pavel Kosatík, konstatuje, že pro skutečně seriozního badatele jediný a dále neověřený pramen neznamená téměř nic. Stojí tedy za to, aby takový jediný zdroj pošpinil bohaté literární dílo mezinárodně proslulého spisovatele, byť v celém jeho životě nacházíme různé podivnosti? A nebylo by už na čase, abychom se z těch našich studijních ústavů dověděli o totalitách něco důležitějšího než stálé osobní diskreditace?

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Policejní spis autor: ČT24, zdroj: Respekt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/473/47220.jpg
  • Miroslav Dvořáček autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/471/47037.jpg
  • Milan Uhde autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/131/13100.jpg
  • Milan Kundera autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/463/46285.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...