Poprvé v historii visegrádské čtyřky je tato skupina významným evropským hráčem, řekl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček v pořadu Interview ČT24. Podle něj jako první řekla, že kvóty na přerozdělování migrantů technicky a logicky fungovat nemohou, zároveň si její pozice začala získávat příznivce. Podle Kmoníčka musí Evropská unie zůstat taková, aby řešila na národní úrovni to, co na národní úroveň patří, a na nadnárodní to, co na národní úrovni vyřešit nelze.
Kmoníček: Pozice V4 proti kvótám získává příznivce mezi těmi, co byli velmi bruselští
Hynek Kmoníček v pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Visegrádská čtyřka se stala podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka významným evropským hráčem ze dvou pohledů. „Jako první řekla, že kvóty technicky a logicky fungovat nemohou, protože Evropa je o Schengenu, ten je o otevřených hranicích a poslat někoho proti jeho vůli do jednoho místa Schengenu bez možnosti ho tam hlídat, přikovat, je teoretický nesmysl. Nelze přikázat Syřanovi, který chce být v Berlíně, že bude žít v Přelouči a pak ho tam dvě stě let hlídat,“ uvedl Kmoníček.
„Zároveň tato pozice V4 začala pomalu získávat příznivce i mezi těmi, kteří nechtěli jít tak ostře do sporu a na začátku byli velmi bruselští. Čím hlouběji se do problematiky zakusovali, tím více se z nich stávali Češi. Dám příklad vyvíjející se pozice Holandska. Když jsem s jejich diplomaty hovořil před rokem a půl, tak jsem měl pocit, že německá pozice je měkká. Když jsem s nimi hovořil asi před čtvrt rokem, to už zněli jako Maďaři,“ dodal.
Zastáncem přerozdělování uprchlíků prostřednictvím kvót je německá kancléřka Angela Merkelová, která o tom diskutovala s nejvyššími českými představiteli během své pražské návštěvy. Kvóty odmítl jak premiér Bohuslav Sobotka, tak prezident Miloš Zeman. Zvláště pro prezidenta bylo podle Kmoníčka důležité vypíchnout téma migrace.
Česká pozice je taková, že uděláme hory, doly, blesky proti tomu, aby migrační politika nepřešla z národních rukou do evropskounijních.
Podkladové materiály k návštěvě kancléřky přitom měly podle něj šestnáct kapitol, přičemž až předposlední dvě se týkaly migrace. „Tohle téma je jenom jedno z mnoha, ale je to téma tak výrazné, které může do velké míry ovlivnit ve středně a dlouhodobém pohledu celou naši budoucnost,“ řekl. „Prezident považoval za důležité, aby téma z kapitoly čtrnáct a patnáct předřadil před kapitolu jedna, aby na něj určitě došlo,“ dodal.
Německé straně potřeboval podle Kmoníčka sdělit základní zprávu. „Nejen že na kvótách se nedohodneme, ale je-li nějaká těžko přestoupitelná hranice pro českou stranu, je to připravované jednání, kde jsou návrhy, aby migrační problematika přešla z národních rukou do Bruselu. To by pro nás bylo naprosto smrtelné,“ prohlásil. Na národní úrovni se má řešit to, co na národní úroveň patří, a na nadnárodní to, co na národní úrovni vyřešit nelze.
Jak obývat společný evropský dům
S tím, že na kvótách nedojde shody, se však podle Kmoníčka počítalo na obou stranách. „Německo je náš nejsolidnější, nejdelší, nejstandardnější a zdaleka nejdůležitější partner. Že dvě kapitoly z šestnácti jsou mediálně nejzajímavější, tam se prostě nedohodneme, tam máme jiné národní zájmy. Těch čtrnáct předchozích nás ale živí,“ upozornil.
„Jsme stejní Evropané jako Němci a chceme sdílet stejný evropský dům. Kancléřka hezky mluvila o tom, že jenom sjednocená Evropa má v jednadvacátém století šanci. S obří Čínou, s obří Indií, s odchodem ekonomiky do Asie ani velké a silné Německo samo o sobě nemá ekonomicky do budoucnosti šanci. Tu máme jenom všichni společně,“ přiblížil.
„Musíme se ale domluvit, když obýváme společný evropský dům, co v domě má být, co ne, jaký typ nábytku si koupíme a jaký typ se tam vysloveně nehodí,“ dodal.