Na letošní rok připadá jedno velmi vzácné kulaté výročí – Jednota bratrská vznikla před pěti sty padesáti lety, v roce 1457. Její zrod se odehrál na okraji tehdejší společnosti, v téměř zpustošeném kraji - v obci Kunvald na úpatí Orlických hor, litickém panství krále Jiřího z Poděbrad, který potřeboval nově osídlit tuto válečnými útrapami těžce poznamenanou oblast.
Nebylo možné tušit, že skupinka prostých lidí, která raději odešla z Prahy do ústraní, aby mohla praktikovat svou křesťanskou víru podle biblického svědectví a podle vlastního svědomí, krále Jiříka v jeho očekávání zklame. A že ten proti ní bude dokonce později mocensky zakročovat. Nicméně se tento hlouček udržel, dokonce překvapivě rostl a jak nová církev Jednota bratrská pronikala i do vyšších společenských tříd, stala se silou, která nikoliv početně, ale především svým vlivem, na více než sto padesát let významně ovlivňovala duchovní, společenský i politický život (což v té době nebyly tak striktně oddělené oblasti). A její působení přesahuje i do současnosti. Není však omezeno jen na naší zemi. S plody činnosti Jednoty bratrské se setkáváme i v dalších zemích a kontinentech.
Pedagogické muzeum Jana Amose Komenského v Praze (s Muzeem Mladoboleslavska a Muzeem Komenského v Přerově)připravilo a uvádí výstavu pod názvem Jednota bratrská a J.A.Komenský - „Význam Jednoty pro českou vzdělanost 1457 – 2007.“ Na opravdu skromném prostoru tří malých místností je možné shlédnout řadu vzácných ukázek. V první z expozičních místností jsou umístěny nejen významné kancionály (Šamotulský, Kralický, Ivančický, Komenského Amsterodamský), ale také výtisky Kralických biblí (včetně jejího prvního vydání z roku 1596). Jsou to literární skvosty které dokazují, s jakou nebývalou péčí a umem Jednota vytvářela podklady pro svůj duchovní život, které významně obohatily český jazyk a posunuly laťku vzdělanosti o pořádný kus vzhůru.
V druhé místnosti je nejvíce pozornosti věnováno Komenskému. Zájemci o Komenského život, dílo a vývoj školství si nenechají uniknout souběžnou stálou expozici věnovanou této osobnosti a oblasti, která s ním tradičně - byť nadsazeně - bývá spojována, totiž pedagogice).
Třetí místnost obsahuje několik útržků z pokladu, který byl - snad na počest slavného výročí – objeven v loňském roce v Mladé Boleslavi. Jedná se o část archivu bratrského biskupa Matouše Konečného. Fragment archivu se skládá nejen z korespondence s různými osobnostmi, vcelku neznámými, ale i s velmi proslulými; soupisy členů Jednoty v různých městech, zprávy ze studijních cest atd. Obě truhličky, v nichž byl vzácný poklad objeven, svůj obsah uchovaly ve vynikajícím stavu a tak je možné si některé ukázky přečíst. Jejich přečtení ukojí nejen zvědavost a zájem o historii – zároveň poučí a pobaví. Byť řeč je poněkud archaická, vtipnost a moudrost, které se nepřežily, působí vskutku půvabně. Na ukázku - citát od jmenovaného biskupa Matouše Konečného z jeho knihy "Kazatel domovní” (1618), v němž poukazuje na chyby, jichž se rodiče dopouštěli a žel i dopouštejí, když nejsou jednotní v přístupu k dětem a jejich výchově:
"… ani v kázni rodičové aby sobě nepřekáželi, jako někteří, hovadní jsouce k dítkám, buď otec nebo matka, jeden druhému často je na odpor.”
Od prvních kroků (kterých v tom stísněném prostoru neuděláte mnoho) vás bude provázet šest panelů, které jsou slovem i obrazy věnovány určitým tématům – např. Autorita Písma svatého – bible; Sociální učení Jednoty bratrské; Školství v Jednotě bratrské… Mnohdy ve zkratce mapují historii, která však pokračuje až do současné doby – jak se návštěvník dozví zvláště z posledního, šestého panelu.
Jednota bratrská slaví letos nejen pět set padesát let od svého vzniku, ale také dvě stě sedmdesát pět let /tedy přesně polovinu své dosavadní existence/, kdy vznikla její misie, zahrnující totiž rozšiřování víry, sociálních ústavů, školství apod. do zámořských krajin. A leckdy skutečně exotických: mezi otroky na Karibských ostrovech, mezi severoamerickými a jihoamerickými indiány, v Grónsku, na Labradoru, Aljašce, ale také v Jižní Africe a na mnoha dalších místech.
Výstava je sestavena vskutku poučeně, záživně a omezený prostor jí ani neumožňuje být rozvláčnou. Rozhodně představuje něco, co stojí za to si stále připomínat. Výstava potrvá do 30.9.2007. Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze sídlí ve Valdštejnské 20, ve starobylém domě „U zlatého slunce” na Malé straně, tak na půl cesty mezi Malostranským náměstím a stanicí Malostranská.
