Praha – Historii českého a slovenského vysílání na vlnách britské rozhlasové stanice BBC mapuje nová kniha s názvem Volá Londýn. Součástí publikace novináře a spolupracovníka Českého rozhlasu Milana Kocourka je i sada CD, kde si čtenáři mohou poslechnout hlas i těch nejprominentnějších - prezidenta Edvarda Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka.
Volá Londýn - vyšla kniha o historii českého vysílání BBC
Založení českého a slovenského vysílání souviselo se ztrátou samostatnosti státu před druhou světovou válkou, československá sekce BBC začala vysílat v září 1939. Rozhodla o tom britská vláda, ta česká, exilová totiž ještě v Londýně neexistovala. Přestože slovenštinu lidé zaslechli už od počátků přenosů, slovenské vysílání bylo oficiálně spuštěno až v roce 1941. Tehdy se už na tom společně domluvili českoslovenští a britští politici.
Během války poskytl britský rozhlas prostor jak českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům, tak prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí, pro důležitá státní prohlášení. Mezi posluchači byl ale oblíbenější syn prvního československého prezidenta, jenž promlouval přímo k občanům. „K lidem mluvil velmi přirozeným a prostým způsobem. Dovedl si pohovořit s lordem i s obyčejným člověkem,“ přiblížil editor knihy Milan Kocourek charisma dlouholetého šéfa české meziválečné diplomacie. Oblíbené ale byly i pořady, které pro BBC v New Yorku natáčeli zakladatelé Osvobozeného divadla Jiří Voskovec a Jan Werich.
Ilustrační foto
V českém a slovenském jazyce vysílání pokračovalo i po vztyčení železné opony, kdy stát přešel z jedné nesvobody ke druhé. A i v této době měl pro československé obyvatelstvo důležitý význam – podávat nezkreslené informace. „BBC si nikdy nedávalo za úkol říkat lidem, co si mají myslet, ale spíš pomáhalo lidem, jak uvažovat,“ vysvětlil spolupracovník ČRo Kocourek. „Taková ta nalejvárna o tom, že je za lidi všechno vyřešeno, takový přístup BBC nikdy neměla,“ dodal.
Vlastimil Svoboda, ředitel Ottova nakladatelství
„České vysílání BBC jsem vždy považoval za něco jako pramen živé vody, protože za druhé světové války povzbuzovalo oba naše národy v boji proti okupantům. Později potom objektivně informovalo celý náš národ o světovém dění.“
Posluchači mohli v britském éteru zaznamenat povědomé jazyky každodenně šest hodin. „Vysílaly se dva ranní pořady, poté jeden kolem poledne a nakonec dva večerní pořady,“ popsal Milan Kocourek programové schéma českého vysílání. „I když Slováci měli menší rozsah vysílání, poměry byly podobné,“ doplnil.
Rozhovor s Milanem Kocourkem (zdroj: ČT24)
Analogický byl i obsah obou jazykových verzí, až do 80. let totiž redaktoři vysílané zprávy překládali z angličtiny. „Zprávy, které slyšeli Češi a Slováci, slyšeli lidé i po celém světě v jiných zemích,“ uvedl Kocourek. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.