Zemřela Marta Davouze, spisovatelka a zakladatelka Centra Franze Kafky

Ve věku 73 let ve středu ve Francii zemřela po dlouhém boji s těžkou nemocí nakladatelka, publicistka a spisovatelka Marta Davouze. Byla zakladatelkou Centra Franze Kafky, jehož dílo pomáhala popularizovat, a inspirovala vznik pražského Kafkova pomníku od Jaroslava Róny.

Smutnou zprávu s odkazem na sdělení rodiny potvrdil Antonín Zajíček z domovského vydavatelství Marty Davouze Mladá fronta. „Od její rodiny jsem dostala sms, že zemřela dnes ráno ve svém domě v kruhu svých blízkých,“ uvedla Ivana Mergerová z Mladé fronty, která s Davouze připravovala k vydání na podzimní trh její poslední knihu Víkend s Miriam.

Davouze se poslední tři roky léčila s rakovinou. „Musím říct, že jsem rakovinu nepřežila díky své statečnosti, ale díky lékařské vědě. Do háje, co člověku zbývá než přežít. A slzy v očích jsem z toho nikdy neměla, jak také někde napsali,“ uvedla v rozhovoru pro Mladou frontu DNES.

Z Kafkovy Prahy do Bretaně

Mezi úspěšné knihy Davouze patří například Dům v Bretani, v níž s nadhledem vylíčila své zážitky po příchodu na francouzský venkov, kde se znovu vdala. Stala se bestsellerem, jehož se prodalo přes 30 tisíc kusů. Mezi její další tituly patří Zrcadlení, Vypadni z mýho života nebo Celej Franz.

Marta Davouze se narodila 12. května 1945 v Praze, vystudovala historii a původně pracovala jako knihovnice. Několik desítek let žila s někdejším ředitelem Televize Nova Vladimírem Železným, s nímž má dva syny, Davida a Jakuba, který je moderátorem České televize.

Po rozvodu se provdala za Francouze Joëla Davouze a poslední léta prožila s manželem na francouzském venkově.

Spolu s Vladimírem Železným založila Společnost Franze Kafky, v níž se jako ředitelka podílela na prvním úplném vydání díla Franze Kafky v českém jazyce. Byla také iniciátorkou populárního Kafkova pomníku na Starém Městě pražském od Jaroslava Róny.

„Mám v Praze tři pomníky, na které jsem pyšná. Není to jen Dílo Franze Kafky a kompletní Spisy Karla Poláčka, ale můj projekt na pomník Franzi Kafkovi. To já jej vymyslela a podílela se na jeho realizaci! A přináší mi radost, když jedu okolo a vidím, že z hlediska turistického ruchu úspěšně konkuruje Karlovu mostu a Staroměstskému orloji,“ uvedla pro MfD.

Davouze stojí také za vznikem mezinárodní Ceny Franze Kafky, kterou uděluje kafkovská společnost od roku 2001. Jejím posláním je ocenění výjimečné literární tvorby současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky. Jejími laureáty se z českých autorů stali Ivan Wernisch, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Daniela Hodrová.

Pražská rodačka Davouze byla také iniciátorkou Ceny Jana Zrzavého, soutěže francouzských a českých studentů výtvarného umění, kteří vždy strávili tři týdny ve Francii a tvořili. Jejich díla pak byla vystavena střídavě v Paříži a v Praze a odborná komise vybrala vítěze. Po dvou ročnících projekt pro malý zájem z francouzské strany skončil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 mminutami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...