Praha - Silné lidské příběhy a společenské fenomény jsou tím, co režiséra a scenáristu Zdeňka Jiráského ve filmové tvorbě především zajímá. Oboje se objeví i v jeho dalším filmu, ale především lze obojího najít vrchovatě v žánru sociálního dramatu, který zvolil pro svůj režijní hraný debut. Snímek Poupata je jedním z favoritů Cen české filmové kritiky.
Zdeněk Jiráský Poupaty oral pole
„Cítil jsem jakousi veřejnou, nevyslovenou poptávku po tomhle žánru. Bylo několik pokusů za poslední roky, dobře myšlených, ne všem se to ale povedlo, a je to trochu pole neorané v současné české kinematografii. To byla trochu výzva,“ vysvětlil Jiráský v pořadu Před půlnocí, proč se rozhodl při svém prvním hraném filmu zrovna pro sociální drama.
Témata týkající se společnosti jej zajímala i v jeho dosavadní dokumentární televizní tvorbě (například Co se týče kýče nebo Sladké mámení), sociální téma s poukázáním na negativní společenský jev – v tomto případě gamblerství – si ale zvolil až v hrané tvorbě.
Poupata se odehrávají v prostředí, v němž se člověk pohybuje stále na hraně nezaměstnanosti a které nenabízí žádné větší životní šance. A tu upachtěnou, kterou člověk má, mnohdy promarní. „Je to mozaika několika osudů, které chvilku pozorujete, a zase se vzdálíte a necháte je tam dál žít. Nepokoušel jsem so politický film nebo boj proti společnosti,“ tvrdí Jiráský.
I když vyhlídky na lepší život jsou v případě hrdinů jeho filmu neutěšené, je podle něho i v takovém prostředí, tedy i ve filmu, který se v něm odehrává, místo pro naději. „Všichni prožíváme věci, které nás trápí, drtí, decimují, ale všichni věříme, i v těch nejtěžších chvilkách, že by mohlo být líp, a kdo tomu nevěří, tak to vzdává,“ domnívá se. „Ti naši hrdinové to víceméně nevzdávají.“
Žánr snímku prý vyplynul, snaha natočit sociální drama nebyla prvotním záměrem. Důležitější je pro něho zachycení lidských osudů, což médium filmu, schopné popsat a zprostředkovat emoce, dovede. „Jsem ctitel silných příběhů, věčně se snažím přijít na nějaký pořádný současný společenský problém, který by zadělal na velký příběh, a to byla prvotní motivace. Kritický vztah ke společnosti z toho vlastně vyplývá,“ podotknul Jiráský, který Poupata natočil podle svého scénáře.
Oním společenským problémem, jehož se ve svém debutu dotkl, je gamblerství. Ani v dalším filmu, k němuž už píše scénář, nechce negativní společenské jevy opustit. „Snažím se opět o vícevrstevnatou formu vyprávění. Na půdě milostného trojúhelníku se řeší další z výrazných společenských fenoménů, a to prostituce vysokoškolaček, která není tolik medializovaná, ale je překvapivě hodně rozšířená,“ prozradil Jiráský.