Zdeněk Burian dal pravěkým zvířatům tělo i duši

• asi

12. 2. 201512. 2. 2015|Zdroj: ČT24

Obraz Zdeňka Buriana

Zdroj: ČT24

Kopřivnice - Před 110 lety se narodil v Kopřivnici proslulý malíř pravěku a populární ilustrátor stovek dobrodružných knih Zdeněk Burian. Jeho obdivovatelé si ho mohou připomenout aktuálními výstavami v kopřivnickém Lašském muzeu a v sousedním Štramberku, kde umělec strávil první čtyři roky života.

Už v dětství nacházel milovník přírody Zdeněk Burian inspiraci pro své budoucí velké téma ve štramberské jeskyni Šipka, ve které pobývali pravěcí lovci. Zásadní pro jeho umělecké směřování pak bylo jeho setkání s paleontologem Josefem Augustou, který si ho roku 1935 vybral jako malíře pro vědecké rekonstrukce pravěkých zvířat, rostlin a prehistorických krajin.

Zásadní setkání s paleontologem Augustou

Augustu zaujaly jeho ilustrace k povídce Eduarda Štorcha Lovci sobů a mamutů. „Pozval si mne domů a předložil mi obrázek kostry diplodoka - býložravého veleještěra. Nakreslil jsem ho během dvaceti minut - zvířecí anatomii jsem dobře znal, vždyť jsem mezi zvířaty vyrostl. Měli jsme doma dva tažné a dva kočárové koně, psy, kočky. Na severních svazích Beskyd byla spousta zvěře, ještěrek, hadů, v oboře na Hukvaldech jsem pozoroval jeleny,“ vzpomínal Zdeněk Burian v jednom z rozhovorů.

„Měl mimořádný talent vycítit zákonitosti přírodního vývoje. Měl vrozenou intuici a pozorovací talent. Perfektně ovládal anatomii žijících zvířat, dokázal kombinovat a strefit se do podoby jejich pravěkých předchůdců,“ říká Aleš Durčák z Muzea Zdeňka Buriana ve Štramberku. Ještě důležitější je ale podle něho to, že jeho obrazy mají duši. „Nejsou to pouhé rekonstrukce, vdechl těm zvířatům život. A i když budou některé jeho obrázky a ilustrace časem stárnout, ta duše, kterou jim dal, bude věčná,“ říká Durčák.

Vedle pravěkých obrazových rekonstrukcí, které mu přinesly mezinárodní věhlas a inspirovaly řadu tvůrců jako například režiséra filmu Cesta do pravěku Karla Zemana, oslovil generace čtenářů ilustracemi dobrodružných knih. Bylo jich kolem pěti set. Jeho kvaše, perokresby nebo temperové ilustrace doprovázely knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara, Karla Maye, Julese Verna, Jacka Londona, Rudyarda Kiplinga, Roberta Louise Stevensona, Edgara R. Burroughse a další slavné autory. Přes dvacet let rozněcoval fantazii mladých čtenářů časopisu Pionýr, kde ilustroval dobrodružné povídky a vytvářel obálky.

Lašské muzeum v Kopřivnici vytáhlo ze svých sbírek jeho méně známé práce, především kresby nebo náčrty i s poznámkami. Jedna část výstavy je věnovaná ilustracím z roku 1944 k chlapeckému románu Jana Čaříka Na tajné stezce, který nikdy nevyšel. Burianovu portrétní tvorbu zastupuje například obraz jeho otce v historickém kostýmu.

Otec chtěl, aby se učil lesníkem

Zdeněk Burian projevoval výtvarné nadání od dětství. Přes nesouhlas otce, který rozhodl, že studia druhého syna si rodina nemůže dovolit a vybral mu profesi lesníka, ho jeho matka jako čtrnáctiletého tajně odvezla na přijímací zkoušky na pražskou výtvarnou akademii. Mezi těmi, kteří rozhodli o jeho přijetí, byl Max Švabinský. Absolvoval ale jen dva ročníky a začal se v Praze sám protloukat. Pomáhal na stavbách, nosil kufry na nádraží. Přálo mu však štěstí a už jako šestnáctiletý získal první ilustrátorskou zakázku. V té době také začal pravidelně trampovat.

Jeho dílo je neobyčejně rozsáhlé, znalci odhadují, že vytvořil asi 14 tisíc prací. Jeho píle byla nevyčerpatelná. Po smrti paleontologa Augusty spolupracoval s dalšími vědci - například se zoologem Vratislavem Mazákem nebo antropologem Josefem Wolfem, se kterým vytvořil také velké oleje s etnografickou tématikou. Žádný jiný malíř na světě se nevěnoval pravěku v takové šíři jako on.

Jako umělec byl v nucené izolaci. Umělecká obec ho neuznávala, výhrady vyjadřovali někteří vědci, představitelé komunistického režimu ho snášeli jen těžce. Jeho orientace na západní literaturu nebo tramping byla ideologicky nevyhovující. Pracovat ale mohl a občas také vystavoval. Roku 1980, rok před jeho smrtí, mu komunisté dokonce udělili titul zasloužilý umělec. Ve světě je známý především díky obrazům pravěku, hranice země ale překročily ilustrace ke knihám, které vyšly v asi dvaceti jazycích. Burian má dodnes stovky obdivovatelů, kteří vášnivě sbírají jeho dílo.

Výročí připomínají výstavy v Kopřivnici a Štramberku

Největší expozice Burianových obrazů je v areálu zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Menší stálé výstavy jsou v Kopřivnici a ve Štramberku. Tam je Burianovo muzeum a také aktuální výstava nazvaná Zdeněk Burian a jeho svět – Cesta do pravěku, která připomíná také 60 let od premiéry Zemanova stejnojmenného filmu. Laššaké muzeum v Kopřivnici připravilo k výročí slavného rodáka výstavu Zdeněk Burian: Malíř z Kopřivnice.