Zánik je krásný. Urbexeři oddalují konec fotografiemi

Něco překrásného se končí, něco překrásného se počíná - verše ze Seifertovy básně by mohly být mottem pro urbex, fenomén, jehož vyznavače přitahují moderní ruiny. Krásu zániku těchto staveb nyní představuje stejnojmenná fotografická publikace.

Za knihou stojí Urbex.cz, stránky o českém urbexu. Místa nahánějcí hrůzu i přitahující svou dekadentní estetikou zvěčnil fotograf s přezdívkou DiverZant ve spolupráci s Katkou Havlíkovou, která se už loni podílela na podobné publikaci Opuštěná místa v Čechách. Do jejich rekonstrukce by se ani nepouštěla. “Nejvíc je na domech fotogenická plíseň. Barvy, které vytváří, jsou mnohdy nejhezčí,“ domnívá se například. 

Do opuštěných staveb se urbexer většinou dostává bez povolení. Přestože občas jedná na hranici zákona, nálepku vandala by považoval za urážku. „Ten, kdo dělá urbex, by se rozhodně neměl do toho domu vloupávat a neměl by nic odnášet,“ připomněla nepsaný zákon spoluautorka knihy. 

Prošla už stovku míst, s DiverZantem jich pro publikaci vybrali osmnáct, převážně českých. Do výběru se dostala například textilka plná zapomenutých chemikálií, sklepení zámku, kde nacisté mučili vězně, a ze zahraničí pak švédské pohřebiště aut nebo opuštěné město poblíž Černobylu. 

2 minuty
Urbex v knize
Zdroj: ČT24

„Byla bych ráda, kdyby si lidi uvědomili, že je to kus historie, aby takový dům nerozmlátili a nerozkradli, ale snažili se ho zachovat,“ přeje si Katka Havlíková, aby Krása zániku k zániku nejen zdokumentovaným míst nevedla. Proto často jejich přesnou lokaci urbexerové ani neprozrazují.

Slovo „urbex“ vzniklo zkrácením anglického „urban exploration“ čili „městského průzkumu“. Urbexeři se vydávají do běžně nepřístupných a opuštěných obytných nebo industriálních prostor, což se častokrát pojí s jistým nebezpečím. Za prvního urbexera lze považovat průzkumníka Philiberta Aspairta, který se v roce 1793 ztratil v pařížských katakombách, jeho tělo bylo nalezeno až o jedenáct let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026
Načítání...