Ukázka: Před 170 lety se narodil Jan Karafiát. Broučci v té době spali

A spali a spali a spali… odpověděl by Jan Karafiát nejspíše na otázku, co dělali hrdinové jeho nejznámější knížky v době, když se 4. ledna roku 1846 narodil. Evangelický farář se do dětské literatury zapsal výchovným příběhem o Broučcích. Připomeňte si je v následující ukázce.

A spali a spali a spali. Kdyžž se Brouček probudil, byli tatínek a maminka vzhůru. Ležželi v posteli a povídali si.

„„Maminko, dáte mně med?“ - „Med? Jaký med? Broučku, vžždyť žžádný med nemáme.“ - „Ale víte, co nám včera Janinka poslala.“ - „Včera? Janinka? I to se ti, holečku, něco zdálo.“ - „I ne, maminko. Vžždyť užž jste mně včera dala.“ - „„I toto! To se ti zdálo. Jen se vzpamatuj! Víš, naposledy jsme byli u kmotřičky, pak jsme hned všechno ucpali, a od té doby spíme.“

Škoda! Ale kdyžž to tak bylo! Brouček se skoro mračil. Tu ho napadlo: „Tatínku, jakpak je venku? Já bych se rád podíval.“ Ale tatínek: „Milý Broučku, je tam zima, to bys zmrzl. A vžždyť máme dveře zarovnané dřívím.“ - „Ale,  tatínku, mohli bychom se podívat oknem.“ - „I to je také zabedněno a ucpáno. A naššla by nám sem zima.“

A teprve kdyžž maminka povídala, žže by se také ráda podívala, jak to venku vypadá, a žže by pak trochu zatopila, tak tatínek, žže ano. Vstal, odbednil od okna prkýnko, a Brouček mu pomáhal. Pak pomaloučku oddělali mech a tu to viděli: Samý, samý sníh, palouk pryč, stráň pryč, a nic nežž sníh. Na jalovci nad chaloupkou jim ho tolik ležželo, žže se větve ažž prohýbaly. Sluníčko tak trochu svítilo a sníh se tak krásně třpytil a bylo pratichounko. 

Večerníček Broučci
Zdroj: ČT

Brouček by se rád ještě na to díval, ale tatínek, žže tam mrzne a žže musí honem zas okno ucpat a zabednit. A tak okno ucpali a zabednili.

(…)

Brouček poslouchal. Líbilo se mu to. Držžel maminku za ruku, říkal si bim bam, bim bam, až přitom usnul, bim bam. A tak spali a spali, a kdyžž se Brouček zas probudil, byli tatínek a maminka vzhůru. Ležželi v posteli a povídali si. 

„Tatínku, kdypak užž poletíme?“ -„„I milý Broučku, ažž bude léto.“ - „„Kdypak bude léto?“ - „Kdy? Inu, ažž  pššenice pokvete.“ - „A ješště nekvete?“ - „Ó, ještě ne.“ - „Ale tatínku, podívejme se!“ - „I ne, Broučku, naššla by nám sem zima. Ješště nic nekvete.“

Ale kdyžž Brouček pěkně prosil a maminka se také přimlouvala, a žže pak trochu zas zatopí, tak vstali, odbednili prkýnko, oddělali pomalounku mech, a tu to viděli: Byl večer a měsíček byl jako rybí oko. Užž se všecko zelenalo, tam vzadu na kaštanech vykukovaly z pupenců listy a tam někde nahoře bylo slyšet skřivánka. „

„Vidíš, Broučku, ješště nic nekvete. A tamhle dole, vidíš, to je pššenice. Ještě by se v ní ani vrána neschovala. To ještě dlouho nepokvete. A mrzne tam.“

Tu maminka tatínka vytrhla: „Podívej se, tamhle u potoka pod tou olššičkou, jestlipak to nejsou tři chudobky?“ - A tatínek se tam podíval. „Ach, ano, to jsou tři chudobky. A tam chudobky nikdy nerostly. To tam umřeli tři broučci. Snad se někde opozdili, letos udeřila zima brzy, oni tam zalezli a zmrzli.“

A Brouček se dal do pláče: „Maminko, to je kmotřička a kmotříček a Beruška, oni se zachumelili, já jsem to povídal.“ -„I neplač, Broučku, to oni nejsou, chlácholil ho tatínek. Beruščina chudobka by měla červený kraječek, a tady ty jsou celé bílé.“

Večerníček Broučci
Zdroj: ČT

A tak Brouček neplakal. „Tatínku, to vššady vyroste chudobka, kde zemřel brouček?“ - „Všady, a kde umřela beruška, tam vyroste chudobka s červeným kraječkem.“ - „A jakpak, kdyby ta žžluna byla kmotříčka sebžrala, také by tam vyrostla chudobka?“ - „Také.“ - „Kdepak?“ - „Tam někde pod bukem v trávě“. -„A tatínku, nechytne nás ta žžluna, ažž poletíme?“ -„I snad ne. Ona je v lese, a my do lesa nelítáme. Jen kdyžž musíme přes něj, a pak, jak se Pánu Bohu líbí.“

Brouček byl zatím v myššlenkách jižž za lesem. „Tatínku, také poletíme do toho velikého, krásného domu s těmi velikými dveřmi, kam jste letěli oknem?“ - „Kdyžž budeš pěkně poslouchat, také se tam někdy podíváme.“

Okno užž tatínek ani nezabednil, jen je pěkně mechem ucpal. Maminka zatopila a vařila polívčičku. Vařila a uvařila. Brouček přistavil ke stolu žžidle, přisedli a tatínek se modlil:

Ó náš milý Božže,
povstali jsme z ložže,
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,
bojíme a posloucháme,
a přitom se rádi máme.

A jedli a pojedli, ale jít ven, na to nebylo ani pomyšlení. Jen se ještě jednou podívali okýnkem, ale jen trošku. Bylo přece ješště moc zima, a tak si honem zas lehli a povídali. A povídali, a kdyžž užž nic nevěděli, chtěla maminka, aby zas spali, a tatínek užž beztoho napolo spal.

(…)

Brouček držžel maminku za ruku a říkal si bim bam, až přitom usnul, bim bam.

A spali a spali a spali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Proč budoucího filozofa vyloučili ze studií? Našel se sloh septimána Klímy

Filozof a spisovatel Ladislav Klíma se již stal dostatečně známým pojmem. Vycházejí jeho spisy, je studován, byl zhudebněn, a přesto se v jeho životě nachází bílá místa. Jedno bylo nasvíceno díky knize České úlohy, kterou k vydání připravil Matěj Klíma. Přibližuje, za jakých okolností budoucího myslitele vyloučili coby studenta ze všech rakouských škol.
před 13 hhodinami

O Oscara pro Česko bude usilovat osobní dokument o závislosti

Do klání o mezinárodního Oscara vyslala Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) celovečerní dokument režisérky Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Snímek natočený v koprodukci České televize měl premiéru na festivalu Berlinale, kde získal cenu za nejlepší dokumentární film a také vedlejší nezávislé ocenění Caligari. Do české kinodistribuce oficiálně vstoupí na konci září.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Energie od publika stojí za všechna ocenění, říká osmdesátník Prokop

Michal Prokop oslavil v srpnu na festivalu Krásný ztráty ve středočeských Všeticích osmdesáté narozeniny. Jeho hudební kariéra čítá s přestávkami šest dekád a je spojená především se skupinou Framus Five. Prokop se za ní krátce ohlédl i jako host Událostí, komentářů. „Snažím se bilancovat důstojně, a pokud možno ne sentimentálně,“ říká.
před 14 hhodinami

Brazilští indiáni v Liberci ukáží, jak vyrábí šperky z českých skleněných perliček

Letošní festival Crystal Valley Week v Liberci se zaměří na propojování kultur. Příkladem jsou české skleněné perličky, které k výrobě svých šperků využívá i brazilský domorodý kmen Panará. Jeho zástupci ukáží své šperkařské dovednosti i na festivalu.
před 16 hhodinami

Ve věku 77 let zemřel bubeník kapely ZZ Top Frank Beard

Ve věku 77 let zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř šedesát let, v úterý zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoZpěvačka Lenny dokončila nové album, vydá ho v září

Zpěvačka Lenka Filipová, známá jako Lenny, dokončila nové studiové album. Slibuje, že na něm bude rockovější. Vydá ho koncem září, ke třem skladbám už zveřejnila videoklipy. I nadále v textech zpívá anglicky o věcech odpozorovaných kolem sebe, je však znát odklon od popovějších písní. Dokládá to letní, rockově laděný song Casanova.
17. 8. 2026

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.