Kutná Hora – Nejnovější výstava v Galerii Středočeského kraje nabídne trochu jiný pohled na dílo Alfonse Muchy, nabourávající zažité představy s ním spojené. Znalec secesního umění Petr Wittlich ji koncipoval nikoli jako běžný přehled Muchova díla, ale jako výstavu tematickou, soustřeďující se na „tváře“, které procházejí celou Muchovou tvorbou. Výstava bude navíc doplněna o samostatnou expozici poukazující na analogie v Muchově tvorbě s díly Michala Pěchoučka, Jiřího Černického nebo Zdeňka Sýkory.
„Spolupráce s mezinárodně uznávaným historikem a znalcem secesního umění Petrem Wittlichem byla jednoznačnou motivací pro uskutečnění výstavy vybraného díla dnes tolik skloňovaného Alfonse Muchy,“ vysvětlil šéfkurátor GASK Ondřej Chrobák.
Výtvarným a výrazovým prostředkem, na který se expozice soustřeďuje, je ideální ženská postava umožňující personifikovat tak zvanou světskou duši. Ta byla podle ezoterického učení, jež se Mucha naučil vyznávat v symbolisticky orientovaném prostředí literární, divadelní a výtvarné Paříže let devadesátých 19. století, chápána jako spojnice ideálního a materiálního. Taková figura mohla být Muchou použita jak ve vysoce spirituálním Otčenáši, tak v komerčních plakátech doporučujících nákup určitého likéru nebo sušenek.
Mucha v současném umění
Součástí výstavy bude také speciální expozice, která staví Muchovo dílo do vztahu se současnou tvorbou. „Zažité představy o Muchovi, kterého veřejnost zná hlavně díky zpopularizovaným dekorativním kalendářům, se snažíme nabourat i tím, že jeho díla srovnáváme s tvorbou současných umělců,“ dodává Ondřej Chrobák.
Samostatná expozice má demonstrovat, že i v Muchově tvorbě, které kritici vytýkali přílišnou dekorativnost, ornamentalismus a ideologičnost, mohou existovat vizuální souvislosti, které přibližují Muchu současnému umění.
Muchovy Tváře představí v osmi okruzích více než sedmdesát děl zobrazujících ztvárnění ženské tváře napříč Muchovou tvorbou. A to prostřednictvím fotografií z Muchova pařížského ateliéru přes plakáty s herečkou Sarah Bernhardtovou či fotografické práce pro German Theatre v New Yorku až po reprezentativní plakát zvoucí k návštěvě výstavy tehdy dokončeného cyklu Slovanské epopeje nebo méně známé Muchovy malby a pastely.
Výstava Alfons Mucha: Tváře bude otevřena od 10. listopadu do 28. února.
OKRUHY VÝSTAVY:
Ohnisko ateliéru: Muchův pařížský ateliér se stával živým místem setkání umělců, jak o tom svědčí fotografie s Paulem Gauguinem, jeho Javankou a Luďkem Maroldem, pózujících v kostýmech. Jeho pozdější ateliér v ulici Val de Grace navštěvovali kromě výtvarníků i literáti a hudebníci. V ateliéru Mucha fotografoval aranžované ženské modely jako přípravu pro své plakáty a dokonce v něm i vyučoval. Model už sedí v pozici vhodné pro zakomponování figury do ornamentálního rámce, ale jeho živá tvář ještě naznačuje, že k vytvoření plakátu bude nutné ji idealizovat.
Herecká persona: Koncem roku 1894 navrhl Mucha svůj první plakát pro slavnou herečku Sarah Bernhardtovou, který měl okamžitý ohlas u pařížského publika. Pro Bernhardtovou vytvořil celou sérii velkých plakátů a získal v ní model neobyčejně silně vyjadřující mentalitu doby konce století. Odtud se pak rozvinula bohatá Muchova grafická tvorba idealizující ženu. Plakát Medea z roku 1898 zobrazuje Bernhardtovou v titulní roli scénicky adaptované antické tragédie. Šílená tvář ženy, která zavraždila vlastní děti, reflektuje i úvahy dobových psychologů o hysterických sklonech moderní ženy.
Art Nouveau: Mucha se stal jedním z předních představitelů nového secesního dekorativního stylu, který se rychle zmocňoval moderního životního prostředí. Jeho schopnost stylového designu vyvrcholila ve vzorníku Documents décoratifs z roku 1902, v němž uplatnil florální ornamentiku na všechny náměty a úkoly vyžadované požadavky dobové estetiky. Plakát La Trappistine z roku 1897 propagoval oblíbený likér. Ukazuje, jak Muchova ideální figura se zasněnou tváří dobře odpovídala úvaze sociologa Tardeho o imaginativním charakteru moderního spotřebního konzumu a jak snadno mohla být spiritualita spojována s pozemskostí.
Citový základ: Precizní grafická práce pro veřejnost zakrývala silné citové zdroje Muchova výrazu, které jsou čitelnější z jeho kreseb a pastelů, zůstávajících v soukromí ateliéru a zaznamenávajících intimnější zdroje jeho umělectví. Kresba Vzpomínka na Ivančice z roku 1903 dokládá, jak Mucha neztrácel ani v době své největší pařížské slávy citový kontakt se svým dětstvím a rodným prostředím, ze kterého vzešel. Zavřené oči nakreslené postavy stupňují citovost její tváře, protože znamenají soustředění na imaginární představu.
Divadlo světa: Od roku 1904 Mucha pobýval ve Spojených státech a poznal zde jinou vysokou společnost. Jeho práce pro newyorské divadlo uvolnily jeho smysl pro dramatičnost oprošťující se od dosavadního ornamentalismu. Fotografie přední herečky divadelní společnosti Maxe Reinhardta paní Reichlové z roku 1908, pózující pro nástěnnou malbu Tragédie, kterou Mucha prováděl pro German Theatre v New Yorku, ukazuje stupňující se zájem malíře o expresivní možnosti herecké tváře.
Volání domoviny: Touha po domově přivedla Muchu v roce 1910 již natrvalo do vlasti. Bystře se chápal úkolů české národní reprezentace a opět zdůraznil lidový základ a humanistický smysl české kultury. Plakát Pěvecké sdružení učitelů moravských z roku 1911 projevuje celkové oživení Muchovy dekorativní koncepce nalézající vazbu na domácí přírodu. Také tvář dívky naslouchající slavíkovi opouští somnambulismus pařížských tváří, ale neztrácí nic na svém oduševnění.
Slovanská epopej: Ve Spojených státech Mucha získal mecenáše, který mu umožnil, aby se plně věnoval velkému úkolu malířského díla, zobrazujícího slavné události českých a slovanských dějin. V tomto cyklu dvaceti obřích pláten Mucha vyjádřil své přesvědčení o humanitních ideálech vedoucích obrození Slovanstva. Dílo dokončil roku 1928 a odevzdal ho českému lidu a městu Praze. V reprezentativním plakátu zvoucím k návštěvě výstavy dokončeného cyklu Slovanské epopeje Mucha působivě spojil tvář inspirované harfenistky s trojitou tváří staroslovanského božstva a vyznačil tak hlubokou mytologickou dimenzi své práce a ideje.
Výzva lidstvu: Muchovo umění mělo napomáhat celému lidstvu v jeho rozvoji. Proto Mucha vždy mobilizoval proti útlaku a bídě a snažil se pomoci tam, kde hrozila lidská tragédie. Plakát Russia restituenda z roku 1922 vznikl v rámci charitativní akce na podporu ruského lidu zmírajícího hladomorem po devastující občanské válce.
- Alfons Mucha zdroj: Alfons Mucha Muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1471/147060.jpg
- Alfons Mucha / Medea (1898) zdroj: GASK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208673.jpg
- Alfons Mucha zdroj: Alfons Mucha Muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1471/147058.jpg
- Slovanská epopej zdroj: Moravský Krumlov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2035/203438.jpg
