Trofej jako cena za nezávislost

Praha - Televizní film režiséra Tomáše Bintera Trofej, natočený podle původního scénáře Jany Janíkové, staví na pocitech a citlivých záběrech krajiny, které kamera Juraje Fándliho proměňuje v metaforu vnitřních hnutí hrdinky. Příběh provokuje k vnitřní polemice nad cenou, kterou jsme ochotni zaplatit za udržení vlastní identity a vybízí k zamyšlení, jak rodiče svým konáním nevědomky ovlivňují děti. Premiéru stominutového filmu, v němž se objeví Lenka Vlasáková, Igor Bareš, Miroslav Etzler či Nina Divíšková, uvede ČT 1 v neděli 25. května od 20:00.

Hrdinkou, ztvárněnou Lenkou Vlasákovou, je rozvedená žena žijící v krajině plné lesů, ve starém domě, v němž s otcem strávila dětství. Sobě i ostatním chce dokázat, že je nezávislá, že na vše stačí sama. Nadšení z jejího životního stylu však nesdílí její syn. Poté, co přijíždí její matka v podání Niny Divíškové, se pozvolna roztáčí kolotoč konfliktů a nedorozumění, který mladou ženu přivede k zásadnímu a nečekanému životnímu kroku.

Podle režiséra snímku Tomáše Bintera je témat ve snímku více. „Když to vezmu za sebe, pro mě je ústřední téma to, že člověk ovlivňuje děti, aniž by si to uvědomoval. Táhne se to generacemi a často si to člověk vůbec neuvědomuje. Jedná po svém, ve prospěch dětí, ale ono se to na nich nějak podepíše,“ uvedl režisér.

Ale zároveň upozorňuje, že většina žen, které na filmu pracovaly, si jako ústřední téma vybraly spíše otázku, jak velký kompromis je možno ve vztahu udělat a do jaké míry může být žena nezávislá.

V televizním snímku natočeném filmovou technologií má významnou roli kamera. „Film, který je založen na pocitech, na atmosférách, musí mít adekvátní obrazové vyjádření, jinak ztrácí smysl. Proto jsme volili filmovou technologii,“ upozornil Binter.

Režisér snímku není typickým autorem televizní či filmové tvorby. Z 80 procent prý pracuje na reklamách a komerčních zakázkách a jen občas natočí dokument či krátkometrážní film pro televizi. Sám prý nerozlišuje mezi vyšším a nižším uměním, podstatné je, aby ve výsledku vznikla dobře odvedená práce - a pak si v ní někdo něco najde. „Jak říká (Jiří) Menzel, jestli si v tom pak někdo něco najde, možná vzniklo umění. Ale jít do toho jako umělec, to neuznávám,“ dodal režisér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...