Knižními tipy zamířila spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková do nabídky překladové literatury. Debut americké autorky je hořkou elegií o německé minulosti a zprávou o duši nové generace. Výbor z kratších textů polského spisovatele Witolda Gombrovicze je zamyšlením nad tím, co znamená umění, Švéd Björn Larsson zas ve svých povídkách pátrá po tom, co dnes znamená vědecké bádání.
Tři knižní tipy Radky Denemarkové
Ida HATTEMER-HIGGINSOVÁ / Minulost minulosti
(Host, překlad Martina Neradová, 329 Kč)
Anotace: Emotivně silný debut Idy Hattemer-Higginsové začíná v roce 2002, kdy se nedaleko Berlína ocitne mladá žena v roztrhaných šatech a z předchozí noci si nic nepamatuje. Pocity viny hlavní hrdinky souvisejí s tragédiemi dvou jiných žen - Magdy Goebbelsové, která otrávila svých šest dětí, když Rusové dobyli Berlín, a Reginy Straussové, židovské ženy, která roku 1943 zabila sebe a své tři děti, aby se vyhnula deportaci. Radka Denemarková o knize: Je to kniha napsaná s velkou razancí, kniha emotivní, kompozičně promyšlená, napínavá. Skrývá v sobě mnoho vrstev, je zároveň příběhem Berlína v celém 20. století. A sice rozhodování, co to znamená mateřství v hraničních situacích. Je to drastické čtení, ale je obaleno ještě přemýšlením o tom, jak takové situace ovlivní i život lidí současného Berlína, jak ovlivňují život náš, protože jsme součástí lidstva.
Witold GOMBROWICZ / Varia
(Revolver Revue, překlad Helena Stachová, 259 Kč)
Anotace: Komponovaný výbor z kratších textů a rozhovorů Witolda Gombrowicze (zemřel v roce 1969) nadchne každého, kdo se zabývá literaturou a je znechucen současným chápáním knihy jako produktu a povrchním vnímáním umění obecně. Gombrowicz byl člověk s vyhraněným a kritickým myšlením, které si tříbil v polemikách, jež vedl celý život a v nichž vášnivě obhajoval své názory o podstatě a smyslu umělecké tvorby. Radka Denemarková o knize: Jeho texty jsou tak aktuální, že jsem si říkala: Toto by se mělo podtrhnout a citovat na každém rohu. Bez jakýchkoli kliček postihne, co to znamená umění, co to znamená být umělcem a co by to znamenat mělo. Že to není jenom popsaný papír, že kniha není produkt na trhu, že sice teď žijeme v konzumní společnosti, ale to poctivé, to skutečné přežije. A je jedno, jestli si to přečte jeden člověk, nebo tisíc či milion lidí, protože to tady neustále někde je a někoho to osloví.
Björn LARSSON / Filologův sen
(Dauphin, překlad Helena Stiessová, 278 Kč)
Anotace: Spisovatel Björn Larsson se v sérii svých povídek ptá: Co je vlastně dnes intelektuální dobrodružství ducha a jak funguje těžce intelektuální univerzitní systém bádání? Není čas se vrátit k počátkům všech věcí, vrátit tituly a začít se ptát? Radka Denemarková o knize: Larsson se zabývá tématem, jímž se zabýval Witold Gombrowicz, zase z jiné strany, ptá se, co to dneska znamená vědecké bádání, vědecký svět. Svým způsobem zesměšňuje to, co se děje dnes, že sice všichni mají desítky titulů před a za jménem, ale vlastně nikdo neumí pořádně nic. A lidé, kteří skutečně něco umí, ale třeba odmítají akademický systém, nemají šanci. Ono to vypadá, že jsou to povídky jen z vědeckého světa, ale vůbec ne, jsou zase o tom, co to znamená žít doopravdy svůj život, nebo si jen na něco hrát.