New York - V newyorském Mezinárodním centru fotografie začíná výstava snímků Miroslava Tichého, svérázného umělce z Kyjova, který tvořil v ústraní a do širšího povědmí se dostal až v posledních letech. Návštěvníci prestižní galerie si do 9. května mohou prohlédnout jeho tvorbu zhruba na sto fotografiích, jejichž téměř jediným tématem jsou kyjovské ženy, které Tichý často zachycoval voyersky tajně.
Tichého fotografie v New Yorku již předloni představila výstavní síň Tanya Bonakdar Gallery. Současná výstava je ale mnohem rozsáhlejší. V jejím rámci se také promítá Buxbaumův dokumentární film Tarzan v důchodě: Miroslav Tichý, jehož autorem je fotografův popularizátor Roman Buxbaum.
Právě on začal Tichého tvorbu dokumentovat a archivovat. Tichý (* 1926) se doma i ve světě proslavil až v posledních letech. Jeho první samostatná domácí výstava představila až v roce jeho osmdesátin nejširší výběr celoživotního díla včetně kresby a malby.
Ve fotografii používá Tichý často vlastnoručně sestrojené aparáty. Vyráběl je z krabic od bot, plechovek, pivních zátek nebo brýlových skel. Klasická pravidla ignoroval záměrně i při focení. Jeho objektem byly téměř výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu fotografoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší.
„Tichého fotografie mi připomínají svíčky a stíny a siluety, duchařské historky, klíčové dírky, písňové texty Jima Morrisona, bílé bicykly, povídku Johna Cheevera nazvanou Plavec (plavky) … Nejlepší umění pro mě je, když něco vidím a řeknu si sám pro sebe: 'Jo, takhle bych mohl strávit odpoledne.' A takovým odpolednem je pro mne Tichého dílo.“ /fotograf Richard Prince, text z katalogu k výstavě/
Pracoval jako voyer - fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Charakteristickými rysy Tichého fotografií jsou nesprávná expozice, nedoostřenost a poškrábané negativy.
„Jeho fotografie žen – často v plavkách, bez punčoch nebo jen se procházejících městem – jsou jemně erotické, snímány z dálky, mnohdy aniž by o tom žena věděla. Tichý často tyto poškrábané, rozmazané a potrhané obrázky nebo jejich okraje pokresloval tužkou, čímž zvyšoval výrazovou kvalitu vytvořenou svým nekvalitním aparátem,“ píše o Tichého fotografiích Mezinárodní centrum fotografie.
Tichého práce již kromě New Yorku byly k vidění v Londýně, Berlíně a Curychu. Loni se také představily na výstavě v pařížském Pompidouově středisku moderního umění. Do 30. ledna jsou fotografie Miroslava Tichého také k vidění v pražské Galerii Jiřího Švestky.
Souběžně s výstavou Tichého fotografií se v Mezinárodním centru fotografie v současnosti konají další tři výstavy. Jednou z nich je expozice věnovaná surrealismu, fotografii a Paříži. K vidění je na ní vedle děl Andrého Kertésze, Ilse Bingové a Mana Raye i snímek dalšího českého umělce, avantgardního výtvarníka Jindřicha Štyrského.
