Švédsko prý Ďáblovu bibli půjčilo naposledy

Největší kniha světa, rukopisný Codex gigas vzniklý ve středověku na českém území, opustil Švédsko za stovky let jen třikrát. Potřetí a prý naposledy je tomu právě nyní. Do severské země se dostal jako válečná kořist za třicetileté války a do Prahy přicestoval kvůli ojedinělé výstavě. "Poté se vrátí do Stockholmu navždy," řekl dnes ČTK zástupce švédské Národní knihovny a vyloučil tak další případné zápůjčky.

V Praze bude kniha vystavena od čtvrtka 20. září do 6. ledna. Kdo se chce na ni přijet podívat, má podle švédských odborníků nyní dostatečnou příležitost. Největší rukopis světa bude vystaven jen kousek od Pražského hradu, odkud jej Švédi před staletími odvezli.

Mýlil by se však ten, kdo by očekával, že si bude moci stránkami o rozměrech metr krát 60 centimetrů otáčet. „Kniha knih“ je uzavřena v prosklené vitríně a otevřena na své nejznámější stránce, té s barevnou kresbou čerta, podle něhož bývá také nazývána Ďáblova bible. Překvapením může být protější strana - na ní je iluminace nebeského Jeruzaléma, města božího.

Čtenáři tento kontrast naznačuje, že si může vybrat, kterou cestou se dá. Podle Zdeňka Uhlíře z oddělení historických fondů Národní knihovny tato dvojice vyobrazení odkazuje k celému středověkému světu, jenž byl ostře rozdělen na dobro a zlo, svět vnější a vnitřní i duchovní a světský.

Národní knihovna pro výstavu zbudovala speciální prostor - klimatizovanou komoru. Za dvojími dveřmi je místnost se stálou teplotou kolem 18 stupňů Celsia a vlhkostí kolem 50 procent, v níž se nachází jediný objekt - vitrína s knihou. V ní může návštěvník výstavy pobýt maximálně deset minut.

„Komora stála 2,5 milionu korun, ale knihovna tím získala prostor, ve kterém bude moci vystavovat vzácné rukopisy. Plánujeme Kodex vyšehradský, který byl naposledy vystaven v roce 1964,“ řekl ČTK ředitel NK Vlastimil Ježek.

Vitrínu pro výstavu dodali Švédové stejně jako trezor, ve kterém se kniha převážela do Prahy. „Trezor se vyráběl na mnoho pokusů, vždy jej zkoušeli rozbít, a teprve až když nešel žádným z možných nástrojů zničit, rozhodli se pro jeho konečnou podobu,“ řekla ČTK Kateřina Nováková z NK.

Hodnota Codexu gigantu je nevyčíslitelná. V případě podobných památek se udává hodnota pojistná, Ďáblova bible však patří mezi knihy komerčně nepojistitelné. V případě, že se objekt srovnatelného významu třeba zapůjčuje na zahraniční výstavu, nastupují státní záruky. „Český stát poskytl záruku 300 milionů korun,“ řekla Nováková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...