Brno – Jeden z šesti mužů, které vybrala porota z 62 výtvarníků, získá letos Cenu Jindřicha Chaloupeckého. Do nejužšího výběru těch, kteří mohou získat ocenění, jež je pro výtvarníky stejně prestižní jako pro herce Thálie, se letos neprobojovala žádná žena. Práce mladých umělců jsou od 22. října do 23. listopadu vystavena v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Vítěze vyhlásí porota ještě před skončení výstavy – 4. listopadu.
Stejně jako v předchozím i v letošním ročníku převládá konceptuální tvorba a videoart. Například Zbyněk Baladrán a Jiří Skála, kteří jsou v nejužším výběru už podruhé, sepsali pro finálovou výstavu experimentální román. Návštěvníci si ho mohou postupně přečíst prostřednictvím dvou zařízení. Pokud by jejich společné dílo ocenila porota jako nejlepší, dostali by Chaloupeckého cenu poprvé v historii dva umělci.
Cena Jindřicha Chalupeckého
je určena pro umělce do 35 let. Odměnou pro vítěze je šestitýdenní pobyt v rezidenčním centru v New Yorku, 100 tisíc korun na nový umělecký projet nebo katalog a 50 tisíc na podporu dalšího tvůrčího vývoje. Oceněný výtvarník také získá možnost uspořádat samostatnou výstavu.
Pozoruhodná je instalace Ondřeje Brodyho, který si nechal v čínským malířských manufakturách zhotovit plátna zobrazující násilí na disidentech v Číně.
Radim Labuda do výstavní síně umístil počítač s videotelefonem, jehož prostřednictvím se lze spojit s filipínským studentem, který si přivydělává erotikou přes internet. „Zaplatil jsem mu, aby byl připojen tak dvě hodiny denně. Zajímá jej, jak budou lidé reagovat,“ uvedl Labuda.
Porota o finalistech:
Jejich práce je možné si prohlédnout na stránkách Ceny Jindřicha Chalupeckého
Zbyněk BALADRÁN
Zbyněk Baladrán již několik let patří k nejzajímavějším českým umělcům mladé generace. Často pracuje s nalezeným vizuálním, zvukovým a textovým materiálem. Metodou dekonstrukce se dopracovává k nečekaným reinterpretacím historických dokumentů, obvykle ve formě videoprojekcí.
Ondřej BRODY
Ondřej Brody vytváří překvapivě jemné a citlivé videofilmy, ale také provokativně exponované akce a instalace. Ve většině svých děl konfrontuje společenská tabu. Pracuje s otevřeně ukazovanou sexualitou, která může až odpuzovat, i s dalšími reáliemi života. Jeho práce obsahují humor, který se týká spodních vrstev života i samotného fenoménu umění. Na jeho produkcích se nebojme stydět, případně mít neklidné sny. Nedívejme se na ně pohledem voyerů a uměnoznalců, ale vystavme se jejich přímým nárazům.
Radim LABUDA
Médium videa Radim Labuda využívá nečekanými způsoby: někdy je poetický a jindy drsně nekonvenční. Témata současné kultury a umění dokáže propojit se svým vlastními osobními příběhy. Své záběry komponuje téměř jako malby. Na první pohled jsou všední a pomíjivé, někdy v sobě skrývají vyprávění a jindy jsou téměř abstraktní.
Tomáš MORAVEC
Tomáš Moravec zaujal svou schopností kombinovat intervence do veřejného prostoru se silným citem pro uměleckou formu. Ve svých světelných projekcích promítá geometrické vzory na místa, jež jsou spojená s pohybem lidského těla, jako jsou například přechody pro chodce nebo schodiště. Díky nim si uvědomujeme důležitost a význam fyzického pohybu v prostředí našich běžných denních aktivit.
Jiří SKÁLA
V uvažování Jiřího Skály se opakovaně objevují motivy osobního vztahu k věcem, mezilidské komunikace nebo lidské práce. Ve svém výjimečném projektu Výměna rukopisu transformoval jeden ze základních pilířů lidské identity. Jeho díla jsou založena na logických vzorcích, v nichž je spontaneita a osobní vazba k tématu vyvažována katalogizačními metodami či odkazy ke konvencím minimalismu.
Evžen ŠIMERA
Evžen Šimera se v poslední době věnuje obrazům. Neobvyklých výsledků dosáhl užitím stékajících kapek barvy po plátně, jimiž nahrazuje tradiční malířské postupy. Technologická inovace mu umožňuje prozkoumávat obraz a jeho limity. Hledá styčné body mezi malbou a objektem, autorstvím a náhodou, minimalismem a designem.
