Schön Sicílie: Sicilská inspirace

Agrigento – Pražská Galerie La Femme každoročně pořádá pro své spřízněné výtvarníky letní zahraniční sympozia. Skupinka 10 až 12 umělců v různém obsazení již navštívila Brazílii, Ekvádor, španělskou Andalusii, francouzskou Bretaň a Languedoc, Kanadu i třeba Galapágy. Letos padla volba na Sicílii, konkrétně na region města Agrigenta, území rozkládající se uprostřed jižního pobřeží ostrova.

Malířky Alena Beldová, Michaela Žemličková, malíři Boris Jirků, Miroslav Jiránek, Miroslav Pošvic a sochař Zdeněk Tománek, pod laskavým dohledem galeristy Miroslava Lipiny a jeho ženy Olgy, si jako svoji základnu vybrali městečko Grotte, které leží asi 20 km severně od přímořského Agrigenta. Na konci pobytu se někteří z nich přiznali, že o Sicílii nevěděli nic nebo velmi málo a že vlastně neměli představu, co mohou očekávat. Setkání to ale bylo pro všechny, včetně místních obyvatel, velmi inspirativní.

Každý po svém, ale s nádherným tvůrčím zápalem, zpracoval poněkud svébytnou realitu, která některé slabší nátury může svojí syrovostí a směsicí krásy, ošklivosti, originality, nebetyčného kýče, honosnosti, zanedbanosti, útlocitu, bordelu, hrdosti a lhostejnosti odradit, či dokonce odpudit. Deset dní soustředěné práce dalo vzniknout několika dílům, ve kterých se zprostředkovaně, výrazně tvůrčím pohledem, odráží dráždivá a slovy těžko popsatelná atmosféra měst i krajiny Sicílie.

Zatímco Michaela Žemličková si svou inspiraci odvezla uzavřenou ve své mysli a také fotoaparátu, neboť její technika kresby jedním tahem štětce vyžaduje soustředění, kterého se jí v tom sicilském mumraji nedostávalo, Alena Beldová svými akvarely zachytila první vjemy z městečka a jeho okolí. Tak jako její kresby i obrázky Miroslava Jiránka budou pravděpodobně po příjezdu do vlasti sloužit jako skici pro vypracovanější a časově náročnější díla, nicméně už tyto jakoby lehce nahozené motivy prozrazují originální vnímavost a každý po svém nabízí pohled pod povrch věcí.

Alena Beldová zpracovala své vybrané motivy v jemném, skoro impresionistickém duchu i barevnosti, zachovávajíc přitom proporce reality, oproti tomu Jiránek realitu posunul do víceméně snového výrazu, přičemž se podstata zvýraznila. Je opravdu zábavné a poeticky povznášející hledět na jeho zpracování útoku horkého větru zvaného scirocco, který je nečekaně překvapil při návštěvě Palerma. Rovněž jeho Due Donne sul Dune jsou úsměvnou fantazií reálného podkladu, která krásně hladí duši.

Okrové a žluté odstíny země konvenovaly především Miroslavovi Pošvicovi, který se v grafickém vyjádření soustředil na útvary, jež nabízí příroda utvářená sluncem, pískem a mořem. Zdeňka Tománka pravděpodobně v jeho lehkých skicách nejvíce inspiroval sicilský chaos a nepořádek. Neklidná kresba v tlumených tónech a jakémsi grafickém zmatku přibližuje prvotní vjem ze setkání se rtuťovitými Sicilany, pro které nic není problém, kromě pravidel a pořádku.

Zvláštní kapitolu pak na závěrečné výstavě, pořádané v místním spřáteleném baru, tvořily obrazy Borise Jirků. Zatímco ostatní umělci na těchto sympoziích své vjemy a motivy ukládají do paměti, aby je posléze v klidu svého ateliéru zpracovali, Jirků, puzen jakýmsi tvůrčím přetlakem a za pomoci osobité techniky malby akrylovými rychleschnoucími barvami na tmavou pevnou desku, vytváří hotová díla, ke kterým se pak již nevrací. Pozorovat Borise Jirků při práci je vskutku zážitek, nejenom pro jeho umění klást barvy do lehce nahozené kresby a barevnými plochami tak uchopit a přetavit výřez reality v originální výpověď, ale i pro jeho tvůrčí nasazení a osobitý pohled. Domy jsou pro něj portréty generací a světlo a stín nepřebernou škálou barevnosti. Neúnavně zaznamenává jeden motiv za druhým, protože tvorba je jeho život a vášeň, kterou je třeba život naplnit.

Sicilské setkání bylo příjemným překvapením nejenom pro české umělce, ale i pro místní obyvatele. Jednak takovýmto intenzivním zájmem cizinců bylo učiněno zadost sicilské hrdosti a někdy i pýše, ale zároveň i leckterý z nich se na své běžné okolí začal dívat trochu pozorněji, tedy alespoň po dobu trvání jednodenní výstavy.

Článek je příspěvkem z letního cyklu SCHÖN SICÍLIE – nepravidelných kulturních zpráv z pravidelného pobytu webové zpravodajky Marie Schön na tomto ostrově. O Sicílii napsala také knihu, která je výběrem z jejích cestovatelských postřehů. Přečíst si je můžete na webu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: George Lucas otvírá muzeum příběhů. Spíš ješitnosti, míní někteří

Filmař George Lucas a jeho žena Mellody Hobsonová otevírají v Los Angeles nové, velkoryse pojaté muzeum. Věnováno je – jak říká názvem – narativnímu umění. Tedy na výstavní ploše devíti tisíc metrů čtverečních přibližuje vyprávění příběhů prostřednictvím obrazů. Od pravěkých maleb přes strop Sixtinské kaple a obraz Vincenta van Gogha až po komiks. A ano, nechybí ani Hvězdné války. Na roveň přitom staví „vysokou kulturu“ a popkulturu. Znalci oboru se neshodnou, jestli je tento kurátorský přístup spíš vizionářský, nebo na škodu.
před 1 hhodinou

Za megakoncerty stojí touha po zážitcích a velký byznys

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
před 17 hhodinami

VideoJazz Sabath se nenechá svázat originálem, říká Wakeman

Klávesista Adam Wakeman přivezl do Prahy svůj projekt Jazz Sabbath, který propojuje skladby skupiny Black Sabbath s jazzovou estetikou. Wakeman s muzikanty z britské heavymetalové kapely mnoho let vystupoval coby koncertní hráč. „Nechtěl jsem se nechat svazovat původní strukturou. Právě o tom jazz je – o rozvíjení, improvizaci,“ vysvětluje svůj přístup.
před 23 hhodinami

Třeštíková točila třicet let Basikovou. Jsem vyrovnaná se vším, říká zpěvačka

Tuzemská kina začala promítat dokument Bára Basiková. Zpěvačka v něm mluví o svém životě i kariéře. Dokumentaristka Helena Třeštíková se za protagonistkou vracela přes tři dekády, díky archivům ale pokryla i její mládí. „Lidi překvapilo, co všechno mám za sebou a jak jsem se s tím vyrovnala. Je to film hodně pro holky, ženy, protože se v tom poznávají,“ zmiňuje Basiková první divácké ohlasy.
včera v 08:20

Lewandowska už má Thálii. Další mohou získat Majer, Margita či Beretová

Divadelní ceny Thálie oznámily nominace za rok 2026. Vítězové ocenění za nejlepší jevištní výkony v oboru činohra, balet, opera či loutkové a alternativní divadlo si vítězové převezmou 3. října v Národním divadle. Za celoživotní mistrovství budou oceněni Petr Nárožný či Zdena Herfortová. Thálii pro umělce do 33 let už převzala Simona Lewandovská.
17. 9. 2026

Sheeran zůstal na turné bez předskokanů. Kvůli politice, kterou řešit nechce

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

VideoFilmové premiéry: Historická Rose, dokument o Basikové a animovaný kojot

Steven Soderbergh posílá do kin krimikomedii Christopherové, v níž je už nemalující slavný výtvarník v podání Iana McKellena vystaven nátlaku svých vypočítavých potomků. Rakouské historické drama Rose se odehrává po třicetileté válce a pojednává o ženě, která se vydává za vojáka a nárokuje si opuštěné pozemky. Animovanou rodinnou komedii Kojot vrací úder nechtělo studio Warner Bros. v očekávání propadáku původně vůbec promítat, nakonec se ale do kin dostává. Českou kinematografii zastupuje dokument Bára Basiková, časosběrný snímek o ní točila Helena Třeštíková. A na plátna se ještě vrací Krátký film o lásce Krzysztofa Kieslowského z osmdesátých let.
17. 9. 2026

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
16. 9. 2026Aktualizováno16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.