Berlín - Po výstavě věnované Davidu Bowiemu v berlínském muzeu Martin Gropius Bau představují Řím podle Piera Paola Pasoliniho. Vztah italské metropole a jednoho z nejvýraznějších umělců poválečné Itálie se stal tématem expozice, která je po Barceloně, Paříži a právě Římu nyní k vidění u našich sousedů.
Rozpolcený muž. Berlínská výstava se věnuje Pasolinimu
Od ledna 1950, kdy dorazil na nádraží, až po listopad 1975, kdy ho zavraždili, byl Řím pro Pasoliniho mnohem více než jenom místem pro život. Věčné město pulsovalo v jeho poezii, ve filmech, v obrazech i v nedokončeném románu. Pasolini Řím miloval a zároveň nenáviděl. „Pasolini byl rozpolcený muž. Ve svém životě se často něčeho zříkal. Třeba tvrdil, že nenávidí život anebo italštinu,“ říká kurátor výstavy Alain Bergala.
Výstava Pasolini Roma v berlínském muzeu Martin Gropius Bau se dělí na šest částí podle různých období života a tvorby výjimečného umělce. Stačí urazit jenom několik kroků mezi sály a pohled na jeho poezii, politické názory, přátelství nebo film se mění. „Byl stále v pohybu. A to je to, co tu chceme ukázat,“ pokračuje Alain Bergala.
Řím byl pro Pasoliniho živou, tělesnou a vášnivou bytostí. Sám umělec naopak na mnohé působil až asketicky. „Pamatuji si ho jako klidného člověka, velmi lidského s velkým talentem k psaní,“ vzpomíná dlouholetý kolega a přítel herec Ninetto Davoli.
Pasolini se narodil 5. března 1922 v Boloni. Věhlasu dosáhl ještě předtím, než se pustil do natáčení filmů. Studoval historii umění, byl ovlivněn dílem Karla Marxe i tradicí katolické církve. První básnická sbírka mu vyšla v devatenácti. V září 1943 narukoval, ale podařilo se mu uprchnout do Německa. Po válce se dal ke komunistům, ale byl vyloučen, protože tančil s bratrancem na plese. Žil na periferii Říma, psal verše a romány - například novelu Darmošlapové z roku 1955, která byla označován za pornografii.
První film Accattone (1961) natočil podle vlastního románu a syrový popis života pasáka v římském slumu vyvolal senzaci. Patrně nejslavnější snímek Saló aneb 120 dní Sodomy (1975) byl soudně zakázán v Itálii i v Německu. Krátce po jeho dokončení byl režisér na začátku listopadu 1975 brutálně ubit holí a přejet autem na fotbalovém stadionu v Ostii. Podle oficiální verze jej zavraždil mladík Pino Pelosi, kterého Pasolini údajně nutil k sexuálnímu styku. Sám Pelosi později hovořil o útoku neonacistů.
Tvorba Piera Paola Pasoliniho vyvolávala skandály a kontroverze. Provokoval svým náhledy na osud člověka, na život na vesnici, náboženství, sexualitu nebo smrt. Návštěvník berlínské výstavy si však názor na jednu z nejpůsobivějších osobností poválečného Říma musí vytvořit sám. Výstava Pasolini Roma potrvá do ledna 2015 (stránky zde).