Praha – Úkoly, které jsem dostal při svém nástupu, jsem naplňoval, tvrdí Vladimír Rösel, který byl necelé dva roky generálním ředitelem Národní galerie. Ministryně kultury Alena Hanáková ho dnes odvolala, důvody pro tento krok uvedla dva – nedostatečné pokroky v ekonomické situaci galerie a nedodání přesvědčivé koncepce jejího dalšího směřování. Žádnou zpětnou vazbu od ministerstva kultury jsem neměl, brání se Rösel v rozhovoru, který poskytl webu ČT24.
Pokládáte své odvolání za odůvodněné?
Je to komplikovaná věc. Důvody mi nebyly sděleny. Je vlastně nešťastné, když je člověk jmenován z nějakého důvodu, který s nástupem nového ministra (Rösla jmenoval Hanákové předchůdce Jiří Besser - pozn. redakce) nebyl změněn, takže člověk v zadání pokračuje. Ze strany zadavatele nejsou signály, že by se něco mělo měnit, a pak najednou, bez varování, přichází tento výsledek. Je fakt, že ministryně má pravomoc jmenovat i odvolávat bez uvedení důvodu a neexistují žádné opravné prostředky.
Nějaké vysvětlení Vám ale ministerstvo muselo říct.
Opravdu se k tomu všemu mohu těžko vyjadřovat, protože důvody, které údajně vedly k mému odvolání, jsem de facto neobdržel. Odvolací dekret ty důvody neobsahuje, nejsou tam zmíněny.
Máte tedy pocit, že jste jen loutka?
Já to tak nevnímám. Systém je nastavený tak, že se taková věc může stát. Když mě pan ministr Besser úplně na začátku jmenoval, ptal se, jestli vím, do čeho jdu. Odpověděl jsem, že vím a že mi instituce, jako je Národní galerie, za to stojí.
Jak na odvolání reagovali Vaši kolegové a podřízení?
Jsou z toho špatní, protože to je pro ně určitá prohra. Jistě minimálně pro ty, kteří ke mně do kanceláře vtrhli s tím, že to absolutně nechápou. Berou to tak, že je systém vlastně potopil. Něco připravovali, něco realizovali a systém jim jasně ukázal, že je to k ničemu.
Takže cítíte jistou trpkost?
Trpkost necítím, to je moc osobní věc, ale je otázka, co bude s tou institucí dál, jak se k ní bude ministerstvo kultury chovat a co s ní bude chtít dělat. Na setkání s paní ministryní to nezaznělo, i když jsem se na to ptal. Mám určitou odpovědnost i k zaměstnancům, takže jsem jim chtěl předat nějakou vizi, naději, aby věděli, co vlastně mohou dále očekávat, protože ta změna je taková, že ji opravdu nikdo neočekával, ale vizi a důvody jsem se nedozvěděl.
Jaký bude podle Vás další krok ministerstva?
Asi nejdůležitější otázkou nyní je, jestli ministerstvo kultury sdělí, co vlastně s touto institucí chce dělat. Ale myslím si, že tam v tuto chvíli není jasno. Je otázkou, jaký bude další krok, jestli se to vše vrátí na začátek a smaže se dvouletá práce, anebo jestli se začne někde úplně jinde a za jakých podmínek. Protože vize a program byly naplňovány za podmínek, jaké byly nastaveny, a najednou je to nedostačující.
Chtěl bych věřit, že se to třeba zlepší, že se ministerstvo rozhodne podporovat Národní galerii jiným způsobem, než ji podporovalo v minulosti. Jinde ve světě existují mandáty pěti- až desetileté, kdy člověk dostane kritéria, na jejichž základě pracuje. Já jsem 1. června 2011 dostal úkoly, které jsem dle mého názoru beze zbytku naplňoval, a najednou, aniž by někdo řekl, co neplním, je všechno špatně. Žádná zpětná vazba od ministerstva kultury nepřicházela a ani závěry z komise paní ministryně nepodporují její prohlášení, které je bráno jako důvod mého odvolání.
