Rocková hudba mi evokuje kapitalismus a komerci

Praha - Pražské Rudolfinum hostilo jednu z hlavních hvězd letošního Pražského jara. Brit Ian Bostridge, bývalý filozof a historik a nyní jeden z nejvyhledávanějších ostrovních tenoristů, vystoupil před pražským publikem za doprovodu Orchestru doby osvícenství (Orchestra of the Age of Enlightenment) pod vedením Stevena Devina. „Klasickou hudbu chápu jako divadlo a divadlo spočívá v živém kontaktu účinkujících a diváků,“ říká Bostridge.

Bostridge již na první pohled popírá prakticky všechna klišé, která se tenoristům často přisuzují. Ať už se jedná o vyšší tělesnou hmotnost či absenci kvalitního vysokoškolského vzdělání. Vysoký, štíhlý tenorista studoval historii a filozofii na předních britských univerzitách v Oxfordu a v Cambridgi. Je dokonce autorem studie o čarodějnictví v 18. století.

Přestože nepochází z hudební rodiny, stal jedním z nejoblíbenějších interpretů barokní hudby a písní 19. a 20. století. „Když hrajete na nějaký nástroj, musíte se mu začít věnovat často ještě před desátým rokem. Se zpěvem ale můžete začít daleko později. Často se stane, že zpěváci se před svou kariérou věnovali zcela jiným profesím,“ říká Bostridge.

Bostridge se českým milovníkům vážné hudby poprvé představil teprve v roce 2007, kdy svým vystoupením v pražském Stavovském divadle zahájil 12. ročník mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu. Tenorista vzpomíná nejen na toto vystoupení, ale i na svou vůbec první návštěvu české metropole na počátku 90. let.

„Bylo to zrovna v době, kdy do Prahy mířili Rolling Stones. Všichni tady to brali jako úžasnou událost, já to ale vnímal negativně. Rocková hudba byla tehdy spojována se svobodou, mně ale evokovala spíš kapitalismus, komerci,“ posteskl si Bostridge.

Jak říkal profesor Freud…

Na sobotním představení zazněl Braniborský koncert č. 4 a také árie z kantát a dvě instrumentální věty z kantát. „Je to sice o smrti a umírání, ale není to chmurné,“ dodal závěrem slavný Brit. „Mám rád různou hudbu. Některá barokní hudba je lehká, jiná snová. Je ale pravda, že většina klasické hudby vypráví o lásce a smrti, což jsou témata, která jsou hluboce propojena, jak nám říkal profesor Freud,“ připomíná Bostridge.

Bostridge debutoval v roce 1994 na Edinburském festivalu, kde jako sólista úspěšně odstartoval svou kariéru. Osmačtyřicetiletý tenorista je známý svým výrazným expresivním zpěvem a respektem vůči jazyku a textu. Nejraději má koncerty, naopak nemá rád dlouhá angažmá a daleké cesty, které by ho odloučily od rodiny.

Orchestr doby osvícenství založila skupina londýnských hudebníků před více než dvaceti lety. Jejich snahu o autenticitu interpretace nejen barokní a klasicistní tvorby podporuje využívání historických nástrojů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
7. 11. 2026‌‌

Festival queer filmů Mezipatra se zaměřil na dospívání

V Praze se koná festival queer filmů Mezipatra. Potrvá do 12. listopadu, poté se přesune do Brna. Soutěžní přehlídka nabídne téměř osmdesátku snímků, z toho padesát krátkometrážních.
6. 11. 2026‌‌

Zlaté dítě se u narcistů nemá dobře, upozorňuje Dvořáková. Na Vrány proto navázaly Rány

Spisovatelka Petra Dvořáková se po šesti letech od vydání svého bestselleru Vrány vrací k tématu násilí v dysfunkční rodině. V novince Rány popisuje vztah narcistické matky a její dospívající dcery. S novelou zároveň vychází příručka o tom, jak rozpoznat skryté násilí v rodině.
6. 11. 2026‌‌

Itálie znovu vyšetřuje vraždu režiséra Pasoliniho. Po 51 letech se objevil nový svědek

Italští vyšetřovatelé znovu otevřeli případ vraždy spisovatele a režiséra Piera Paola Pasoliniho, která před 51 lety otřásla celou zemí. Za jeho smrt byl v 70. letech odsouzen sedmnáctiletý mladík, který se k činu přiznal. Soud však už tehdy připustil, že pachatelů muselo být více. Nový svědek by nyní mohl pomoci objasnit okolnosti vraždy jednoho z nejvýznamnějších italských poválečných intelektuálů.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.