Rent an Art

Praha - V Česku startuje unikátní projekt Art Banka, která pronajímá výtvarná díla současných mladých umělců. Momentálně nabízí víc než 200 děl, první z nich mají zamířit do firem a veřejných institucí, brzy by se mělo dostat i na zájemce z řad veřejnosti. Československé výtvarné školy absolvuje ročně přes 150 umělců, ale u tvorby jich zůstane jenom asi desetina, víc se jich neprosadí a neuživí. Projekt je inspirovaný podobnými aktivitami v USA, Kanadě a Austrálii.

„My jsme se rozhodli tříkolově plošně vybrat 30 nejlepších děl především z řad absolventů uměleckých škol. Od nich nakoupit třeba 3 - 4 kusy a ta díla dál pronajímat. Slibujeme si od toho, že by lidé, při návštěvě dejme tomu České pošty, kde by díla byla umístěna, zjistili, jaká je úžasná škála českého umění, že to není jenom malba, ale i skulptura, video, fotografie atd.,“ přiblížil projekt Petr Šec z galerie Dvorak Sec Contemporary, která Art Banku provozuje.

Do prvního kola výběru doporučují autory pedagogové škol. Mezi nimi nechybí Jiří David, Jiří Černický nebo děkan brněnské FaVU Milan Houser. Z jejich portfolií vybírá nezávislá komise kritiků a kurátorů, v jejímž čele stojí šéfkurátor Galerie hlavního města Prahy Karel Srp. Komise, tzv. rada autorit, má šest členů a jsou v ní zastoupeni představitelé státních institucí, vysokých škol i kurátoři z nezávislé scény. Poslední kolo tvoří jednání umělců a představitelů Art Banky.

„Je to jiný způsob fungování uměleckého díla. Bude to velký prubířský kámen pro jednotlivé autory, protože díla by měla být pořád na očích veřejnosti,“ upozorňuje vedoucí kurátorské komise Art Banky Karel Srp.

Cena pronájmu jednotlivých výtvarných děl se má pohybovat od 4 do 10 tisíc korun za rok. Z takto získaných prostředků má Art Banka nakupovat další výtvarná díla nejslibnějších československých výtvarných umělců. Čerstvý umělecký vítr má provětrat usedlé prostory veřejných institucí a z firem odvát nevkusnou kalendářovou výzdobu.

Art Banka může v českém prostředí způsobit revoluci, protože může pomoci rozhýbat trh se současným výtvarným uměním a zároveň může změnit i to nejpodstatnější – přístup české veřejnosti k umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...