Vyrůstal na okraji společnosti, díky své tvorbě se ale probil až do popředí britské výtvarné scény. Umělec s pohnutým životním osudem, který si říká Joe Machine, vystavuje v pražské Galerii Černá labuť. Ve svých dílech se vyrovnává s dramatickým dětstvím a dospíváním, plnými násilí.
Rage Against Joe Machine. S životem se britský malíř vypořádal uměním
Název výstavy – Ze stoky ke hvězdám – shrnuje umělcův příběh. Joe Machine se narodil v britském přístavním městě. Ve světě drsných rvaček námořníků, pasáků a prostitutek, kde drogy a alkohol byly na denním pořádku.
„Námořníci pro mě představovali strach,“ vzpomíná výtvarník. „Jako dítě jsem vyrůstal mezi putykami a viděl jsem spoustu rvaček. Námořníci byli násilničtí, vždycky se pořezali, rozbíjeli bary. Tohle byla moje zábava – nedíval jsem se na televizi, sledoval jsem rvačky.“
Tehdy začal malovat, aby se s neútěšnou skutečností vypořádal. „Když jsem byl ve škole, hodně jsem maloval to, co jsem viděl, což mi způsobovalo problémy, protože to ostatní děti děsilo. Oddělili mě od nich a zakázali mi přístup k umění,“ pokračuje Machine ve svém příběhu. Místo umělce se tak stal kriminálníkem. Krádeže, ilegální psí zápasy a násilí při práci vyhazovače ho ještě jako teenagera dostaly za mříže.
Způsob, jak si srovnat život
„Když mě pustili a přišel jsem domů, moji rodiče byli rozvedení. Neměl jsem nic. Jediné, co mi zůstalo, bylo umění a malování. Byl to pro mě způsob, jak si srovnat život. Trvalo to nějakou dobu, ale jak roky plynuly, začal jsem se víc zajímat o krásu, přírodu, laskavost a lidskost,“ pomohlo Machineovi opět umění.
Mimo jiné je zakládajícím členem a předním představitelem figurativní malby v uměleckém směru stuckismus. Vznikl v roce 1999 a od té doby se stal mezinárodním hnutím, k němuž se hlásí na dva a půl tisíce umělců. Machine má za sebou mnoho výstav v Británii i ve světě a vydal také několik básnických sbírek. V Galerii Černá labuť jsou jeho díla k vidění (a k prodeji) do 29. října.