Proměny hradu Pernštejn v čase

Brno/Nedvědice - Historické proměny Pernštejna přibližuje nová výstava v sýpce státního hradu u Nedvědice na Brněnsku. Expozici tvoří modely a kresebné rekonstrukce různých podob hradu a dalších sídel slavného rodu Pernštejnů. Výstava potrvá do konce srpna. K jejímu zhlédnutí stačí platná vstupenka na kteroukoli prohlídkovou trasu. Další novinkou letošní sezony jsou naučné stezky okolo Pernštejna. Vedou od železničního nádraží v několika trasách k hradu. Umožní turistům vyhnout se rušné silnici.

Pernštejnové  ve zhruba třísetletém stavebním vývoji vybudovali ze svého predikátního hradu velkolepé sídlo, rozkročené od strohého bergfritového hradu z konce 13. století pro raně renesanční magnátské sídlo s mohutným opevněním, které je pro mnohé generace moderní doby vzorem a měřítkem toho, jak vypadá středověký hrad. Tato podoba zde však nebyla vždy. Složitý stavební vývoj nepřinesl jen rozlohu jednoho z nejrozsáhlejších hradů v našich zemích, ale mnohdy i zcela zakryl jeho podobu v rozličných dobách jeho vývoje.

„Výstava se snaží přiblížit různé tváře hradu v toku času. Využívá proto kresebné rekonstrukce architekta Pavla Šimečka, s nimiž se již mohla veřejnost seznámit na výstavě Copuli lapidum i ve stejnojmenné publikaci. Navíc jsou rozhojněny o jeho zcela nové, originální rekonstrukce pohledů na hrad v různých dobách z 'lidské perspektivy'. Tyto pohledy může návštěvník konfrontovat s trojrozměrnými modely Zdeňka Brachtla,“ popisuje základní koncepci výstavy kastelán hradu Pernštejn Zdeněk Jakub Škrabal.

Rekonstrukce hradu Pernštejna byly také doplněny o podobné rekonstrukce dalších sídel, které Pernštejni stavěli či přestavovali. Výjimkou je hrad Veveří, který nikdy nevlastnili, ale je více než pravděpodobné, že jako místo, na němž jeden z příslušníků rodu vykonával úřednickou funkci, ovlivnil nejstarší podobu hradu Pernštejna. Podobu dalších staveb pak ovlivňovali právě Pernštejni. Výstava je dále doplněna o rozličné doklady stavebního vývoje, vesměs pocházející ze samotného hradu, jakožto přímé svědky a účastníky starých dějů.

Hrad Pernštejn
Zdroj: ČT24/NPÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 11 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 12 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...