Pražští stuckisté vystavují své malby

Praha - V pražské galerii Artpro v Revoluční ulici probíhá výstava umělců, kteří si říkají stuckisté. Po vzoru svých zahraničních jmenovců preferují jako svoje výrazové prostředky klasickou malbu a sochu a zcela zavrhují konceptuální umění. Na aktuální výstavu, kterou nazvali Ohrožený druh, přizvali i některé hosty.

Jednou z nich je Alena Kupčíková, autorka obrazů vytvářených z lidských chlupů nebo jimi malovaných. Taková díla vytváří a vystavuje již několik let, pro současnou výstavu použila chlupy získané od umělců. „Oni mě na tu výstavu pozvali hlavně proto, že do obrazů vkládám filozofii, vymýšlím různí techniky, ale ta forma, kterou prezentuji je velice klasická. Své obrazy dále vystavují Jaroslav Valečka, Markéta Urbanová, Jiří Hauschka, Jaromír 99 a Zuzana Beránková, zakládající členové tuzemské skupiny stuckistů,“ zamyslela se nad svojí účastí Kupčíková.

Stuckisté vznikli na konci 90. let v Londýně jako skupina, kterou spojoval odstup od konceptuálního umění. Svůj název vytvořili ze slova „stuck“, tedy uvíznutý, zaseknutý, čímž ironicky pojmenovávají své uvíznutí v umělecké minulosti. Dnes existují skupiny stuckistů v mnoha zemích, v roce 2004 vznikla i česká odnož stuckistického hnutí s názvem Prague stuckists.

Dva základní principy stuckismu jsou jednoznačná preference malby jako výtvarného vyjadřovacího prostředku a odpor vůči konceptuálnímu umění. Za umělecké dílo je podle nich často pokládán obyčejný předmět jen proto, že jej za umělecké dílo prohlásí kritikou uznávaný výtvarník.

3 minuty
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Přestože klasická malba se vyvíjí po století, její techniky zůstávají v jádru stejné. „Markéta Urbanové používá klasickou techniku, tentokrát vychází z techniky renesančních nebo barokních mistrů, je to tzv. vrstvená barva, maluje se na několik vrstev. Já na rozdíl od Markéty používám techniku malby tzv. a la prima, která svůj největší rozkvět zažila v 19. ana začátku 20. století, pracuji tak, že si udělám lehkou skicu a potom maluji rovnou barvou. Proto se tomu říká a la prima,“ komentoval další z účastníků výstavy Jaroslav Valečka.

Postupem času se čistě malířské hnutí rozšířilo o fotografy a filmaře, nicméně i ti se vymezují vůči konceptualismu. Stuckisté se proslavili také svými demonstracemi proti Turnerově ceně, které pořádají každoročně u galerie Tate Modern v Londýně. Čeští stuckisté se zase konfrontují se zdejší Chalupeckého cenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...