Praha 5 podle Karla Pragera

Praha – Jak mohl vypadat Smíchov, kdyby se tu realizovaly všechny vize architekta Karla Pragera, si mohou lidé lépe představit díky výstavě Karel Prager a Praha 5 v Galerii Portheimka. Architektovu představu o podobě této městské části přibližují plány, prostorové modely i fotografie.

Výstava je po expozicích v budově bývalého Federálního shromáždění, které je zřejmě architektovým nejznámějším dílem, a v Pragerově rodišti Kroměříži třetí letošní instalací, jež u příležitosti desátého výročí jeho smrti nabízí pohled na jeho dílo.

Na území Prahy 5 se Prager opakovaně vracel. Zanechal zde několik projektů, ať už realizovaných, či nikoli. Do druhé skupiny patří hlavně známé futuristické „superstruktury“ pro košířské údolí, pokus vytvořit zcela novou formu bydlení pomocí obrovských betonových bloků nad již existujícím městem. „Bylo plno lidí, kteří byli tímto projektem nadšeni, ale také plno těch, kteří se ho obávali,“ podotknul k nikdy nevystavěnému „městu nad městem“ Pragerův bývalý spolupracovník Tomáš Bitnar.

Praha 5 o výstavě: Pohled na Pragerovy návrhy může být návodem k otázkám, zda současná podoba okolí Anděla - zbavená původní poetiky i funkce a redukovaná na obchodní zónu - není minimálně stejně problematická jako některé Pragerovy vize. A jestli naopak Prager, který na území bývalé továrny navrhoval i kulturní a společenské centrum, nezacházel s tímto místem v některých ohledech překvapivě citlivěji než ti, kteří jej přetvářeli v minulých dvou dekádách…

Velké změny plánoval Prager také pro centrum Smíchov. Z koncepce, jejíž realizace by si vyžádala mnoho asanací stávajících a staveb nových objektů, zůstalo jen torzo – postavena byla pouze atypická budova smíchovské pobočky Komerční banky. „Na svou dobu to byla opravdu nadčasová architektura,“ domnívá se architektka Radomíra Sedláková.

Podle Pragerových představ měla proměnou projít celá Štefánikova ulice, v níž budova KB stojí. „Málo se asi ví, že jsou tu v některé části vybudovány podzemní zásobovací komunikace pro obchody tak, aby ta ulice mohla být pěší,“ upozornila Sedláková. „Ale zůstalo to nedokončeno, protože pak se vývoj ubíral jiným směrem.“

Poslední architektovou realizací byl obytný soubor U Kříže v Jinonicích, oceněný titulem Stavba roku 1999. „Nadčasová ukázka toho, jak vypadá pohodlné a velmi moderní bydlení,“ poznamenala ke stavbě Sedláková.

Pro jedny byl Karel Prager génius a vizionář, pro druhé tendenční architekt, jehož stavby se staly symbolem normalizace. Jisté každopádně je, že byl jednou z nejvýraznějších osobností české architektury druhé poloviny 20. století. Svědčí o tom i to, že se ho in memoriam rozhodla ocenit tento rok Česká komora architektů.

Architekt Karel Prager a Praha (zdroj: ČT24)

Na kontě má Prager celkem 40 staveb a 190 návrhů. Ty z nich, které vznikly pro Prahu 5, si zájemci mohou v Galerii Portheimka prohlédnout do 4. prosince.

Načítání...