Prague Music Performance představí legendy klavíru

Praha. - Mezi 10. a 26. červencem vystoupí na sólových recitálech a přednáškách v historických prostorách paláců Národní galerie a HAMU v rámci festivalu Prague Music Performance umělci jako Alfred Brendel, Andrei Gavrilov, Paul Badura-Skoda a Ivan Moravec. Součástí tohoto velkého hudebního svátku bude též společný pěvecký recitál Pavla Černocha a Martina Vodrážky či galakoncerty studentů a jejich lektorů. V rámci PMP proběhne 25. 7. i Mezinárodní soutěž Josefa Suka.

V Salmovském paláci na Hradčanech povedou masterclassy. Brendelovy přednášky se uskuteční v Sále Martinů na HAMU, Malostranské náměstí 13 (21. 7. a 23. 7. ve 20:00), recitál Gavrilova a Badury-Skody se uskuteční v Anežském klášteře, Anežská 12, Praha 1 (11. 7. a 14. 7. ve 20:00).

„PMP je mladá česká instituce, která se velmi rychle zabydluje na poli špičkové hudební kultury. Jde o projekt zcela výjimečný a ojedinělý nejen šíří záběru, ale především obsahovou náplní: přiváží do České republiky největší světové interpretační mistry k prezentaci jejich mistrovství na samostatných recitálech, ale také a především jako výjimečné učitele pro nastupující generaci hudebníků,“ upozornil za organizátory Jan Starý.

Projekt PMP vychází z modelu osvědčeného v zahraničí, z organického spojení vzdělávací instituce a festivalu. Zahrnuje masterclassy, interpretační soutěže a koncerty. Zaměřuje se na klasickou, ale i jazzovou a alternativní hudbu.

PMP má od svého založení v r. 2010 podporu dvou významných českých umělců – Josefa Suka a Ivana Moravce, kteří v něm viděli velký příslib do budoucna a s nadšením se ujali uměleckého patronátu. První tři ročníky se setkaly s mimořádným zájmem odborné veřejnosti. Kromě českých studentů do Prahy přijelo několik desítek studentů z prestižních hudebních škol včetně Juilliard School v New Yorku, Yale University či Royal College of London.

V rámci PMP budou zároveň po celý rok probíhat dílčí projekty ve dvou oblastech, které se vzájemně prolínají: vzdělávací a koncertní. Cílem vzdělávacích projektů je propojit hudbu s širším kulturně historickým kontextem dané doby. Zahrnují rovněž masterclassy, ale také přednášky kunsthistoriků, exkurze do míst spojených s působením vybraných skladatelů, literární večery a tematické filmové projekce. PMP je díky sponzorům schopen vybraným českým studentům poskytnout stipendia a umožnit jim spolupráci s umělci a pedagogy světových hudebních škol!

Alfred Brendel patří k nejvýznamnějším interpretům 20. století. Hru na klavír studoval u Edwina Fischera, Paula Baumgartnera a Eduarda Steuermanna. Má za sebou výjimečnou mezinárodní kariéru, v níž se již 60 let soustředí na interpretaci středoevropských skladatelů od Bacha po Schoenberga a také mnohých děl Ferenze Liszta. Je prvním pianistou, jenž nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena a významnou měrou se zasloužil o to, že se Schubertovy klavírní sonáty a Schoenbergův klavírní koncert staly součástí běžného klavírního repertoáru.

Andrej Gavrilov byl v roce 1974 nejmladším vítězem v prestižní Čajkovského klavírní soutěže. V roce 1990 měl nahrávací smlouvu s Deutsche Grammophon. Potom však nastoupila umělecká krize a Gavrilov se na devět let skryl veřejnosti. Spekuluje se též, že jeho odmlka byla organizována z nejvyšších míst Sovětského svazu. V roce 1990 odešel nejprve do Londýna, později žil v Německu, kde se snažil překonat tvůrčí i osobní problémy. V roce 2001 se přestěhoval do švýcarského Lucernu, podruhé se oženil s mladou japonskou klavíristkou, se kterou má syna. Od té doby se rozjela jeho druhá kariéra, která nese punc zralosti a vyrovnanosti, aniž by Gavrilov cokoliv ztratil na vzrušující teatrálnosti svých vystoupení.

Paul Badura-Skoda, vídeňský rodák, který letos na podzim oslaví neuvěřitelných 86 let. Poprvé vystoupil na velkém koncertě v sezoně 1947/1948 (vyhrál tenkrát Rakouskou státní soutěž) a následujícího roku upoutal pozornost Herberta von Karajana a Wilhelma Furtwänglera, jež ho přizvali ke spolupráci se svými orchestry. Během velmi krátké doby se stal známým po celém světě a další ocenění na sebe nenechala dlouho čekat. Za svou dlouhou kariéru koncertoval prakticky ve všech významných sálech, spolupracoval s nejslavnějšími orchestry a dirigenty a nahrál přes 200 desek. V pražském Rudolfinu naposledy vystoupil v roce 2011, kdy publikum strhl svou energickou a dynamickou hrou.

Ivan Moravec, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších pianistů současnosti, umělecky vyspěl na Pražské konzervatoři, AMU a na mistrovských kurzech Artura Benedetti-Michelangeliho v Itálii. V roce 1964 jej dirigent George Szell pozval k provedení Beethovenova klavírního koncertu s Cleveland Symphony Orchestra. Tento koncert znamenal jednoznačný úspěch a odstartoval umělcovu mezinárodní kariéru. Během ní navštívil prakticky všechna významná světová pódia a byl zván jako sólista s předními světovými orchestry a dirigenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...