Praha – Během druhé světové války nezasáhl Prahu fatální nálet, jakým bylo například bombardování Hamburku nebo Drážďan. I na pražské domy ale padaly bomby. Dva nálety, které poničily město v únoru a březnu 1945 zachytil fotograf Stanislav Maršál. Snímky, které patří archivu Vojenského historického ústavu Praha, vycházejí nyní jako kniha pod názvem Bomby na Prahu.
PODÍVEJTE SE, jak vypadala Praha po bombardování
Autor vstupuje do historie československé fotografie
Jedná se o zcela unikátní soubor více než 250 fotografií, které autor pořídil bezprostředně po náletech. „Snímky jsou ojedinělým dokumentem především díky své šíři, ale stejně tak pro svoji fotografickou kvalitu. Nic takového dosud neexistovalo, respektive nebylo objeveno,“ píše na svém webu Vojenský historický ústav. „Autor tímto souborem bezpochyby vstupuje do historie československé fotografie. A řadí se tak ke známým fotografům, jejichž práce už dnes patří k válečné klasice: Ladislavu Sitenskému, Zdeňku Tmejovi, Jindřichu Marcovi či Karlu Hájkovi.“
Knihu Bomby na Prahu vydalo nakladatelství Prostor ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem. Před rokem byla souboru fotografií věnována výstava na Novoměstské radnici v Praze. Autorem úvodního textu knihy je historik Vojenského historického ústavu Jan B. Uhlíř, který vykládá příčiny, dění i následky náletů na Prahu. Z fotografického hlediska se nad snímky zamyslel publicista Josef Chuchma. Předmluvu napsal ministr obrany Alexandr Vondra.
První nálet byl důsledkem navigační chyby
Fotografie vznikly 14. února a 25. března 1945 ve dnech bezprostředně po bombardování. „Maršál byl tehdy fotografickým zpravodajem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, byl tedy 'oficiálním' protektorátním pracovníkem, i díky tomu se mu podařilo proniknout na místa, kam se běžný člověk nedostal,“ uvádí Vojenský historický ústav.
Více než dvacítka obětí z prvního náletu byla nalezena až počátkem 70. let dvacátého století ve druhém patře sklepa jednoho vinohradského domu. Záchranné čety v roce 1945 prohledaly pouze vrchní patro sklepa a obyvatelé, kteří byli schovaní jinde, tak byli odsouzeni k pomalému umírání, píše v knize Jan B. Uhlíř.
Snímky ukazují zničené budovy, mrtvé, smuteční obřady nebo odklízení sutin. Nálety znamenaly pro protektorátní Prahu skutečný šok. První únorový nálet byl důsledkem navigační chyby, když bombardéry letící na Drážďany bombardovaly omylem Prahu. Zahynulo na 700 osob, zničeno bylo opatství Na Slovanech, dnešní Emauzy. Zasažena byla dále oblast na pravém břehu Vltavy směrem k Vinohradům, Nuslím a Vršovicím. Druhý nálet v březnu byl záměrný, zahynulo na 370 osob. Těžce poškozeny byly vysočanské objekty Českomoravských strojíren a Pragy. Bomby padaly také na letiště na okrajích Prahy.