Otto Šimánek byl ve skutečnosti němý anděl Pan Tau

Praha – Herec Otto Šimánek bude už navěky spojován s němou postavou usměvavého chlapíka s kouzelnou buřinkou Panem Tau. Uměl splnit každé přání a stal se v 70. a 80. letech minulého století hrdinou tisíců dětských srdcí. Šimánek, který zemřel 8. května 1992, natočil 33 dílů seriálu a tři celovečerní filmy s touto elegantní postavou.

Tento seriál oblíbený nejen dětmi vznikl v koprodukci Československa, Rakouska a západního Německa a Šimánkovi vynesl nejslavnější z desítek jeho divadelních, filmových a televizních rolí. Seriál režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana, natáčený od poloviny 60. let do roku 1978, se vysílal i v řadě jiných zemí. V tehdejším Československu se ale několik dílů vysílat nesmělo, protože v nich vystupoval bohatý kapitalista, pan Viola (Jan Werich) a zlý taxikář (Pavel Landovský, signatář Charty 77).

Otto Šimánek se narodil 28. dubna 1925 v Třešti na Vysočině. Vyučil se elektromechanikem, ale už od dětství hrál ochotnicky divadlo. Přes několik menších a oblastních divadel se dostal v roce 1958 do Městských divadel pražských, jejichž členem byl až do roku 1990. Tíhnul k tragikomickým postavám s prvky pantomimy, kterou také vyučoval na pražské konzervatoři. Spolupracoval též s rozhlasem a dabingem. 

  • Otto Šimánek jako Jean Gaspard Deburau zdroj: ČT
  • Otto Šimánek s dcerou zdroj: ČT

Pro film ho objevil režisér Václav Vorlíček, který ho coby asistent prosadil do filmu Miroslava Hubáčka Černá sobota. „Hledalo se obsazení a podle fotografií jsme došli až k panu Šimánkovi. Typově se nám líbil, tak jsme si ho přivezli z Ostravy a na zkouškách se zdál jako velmi dobrý herec s civilním projevem. Výsledný film nebyl valný, ale mně Otto Šimánek utkvěl v paměti, a když jsem chystal svůj první samostatný film, Případ lupínek, obsadil jsem ho do role učitele. Pan Šimánek se role ochotně ujal a odehrál ji k mé spokojenosti,“ vzpomíná Václav Vorlíček. 

Později spolupracovali i na filmech Kdo chce zabít Jessii? a Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky a také na crazy komedii Pane, vy jste vdova!, Všechny jeho filmové role jsou možná zapomenutelné, nikoli však Pan Tau. Pro Ottu Šimánka tato postava měla i velký význam v soukromí. Prožil si totiž několik soukromých dramat, měl za sebou roztržku s dcerou Alexandrou, která ve svých šestnácti letech otěhotněla a s otcem se na nějakou dobu přestala stýkat, a krom toho zemřela na rakovinu jeho žena Hermína Jarešová. Útěchu našel v práci a také v blízkosti návrhářky Ludmily Muchové, s níž se podruhé oženil a zůstal s ní až do konce života. Dalším věrným životním druhem mu byl právě pan Tau, s nímž Otto Šimánek doslova splynul. V postavě se podle kolegů našel díky tomu, že i v soukromí byl tak trochu oním kouzelným pánem, který se tak dobře vyzná v zákrutech světa dětské fantazie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...