Otto Šimánek byl ve skutečnosti němý anděl Pan Tau

Praha – Herec Otto Šimánek bude už navěky spojován s němou postavou usměvavého chlapíka s kouzelnou buřinkou Panem Tau. Uměl splnit každé přání a stal se v 70. a 80. letech minulého století hrdinou tisíců dětských srdcí. Šimánek, který zemřel 8. května 1992, natočil 33 dílů seriálu a tři celovečerní filmy s touto elegantní postavou.

Tento seriál oblíbený nejen dětmi vznikl v koprodukci Československa, Rakouska a západního Německa a Šimánkovi vynesl nejslavnější z desítek jeho divadelních, filmových a televizních rolí. Seriál režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana, natáčený od poloviny 60. let do roku 1978, se vysílal i v řadě jiných zemí. V tehdejším Československu se ale několik dílů vysílat nesmělo, protože v nich vystupoval bohatý kapitalista, pan Viola (Jan Werich) a zlý taxikář (Pavel Landovský, signatář Charty 77).

Otto Šimánek se narodil 28. dubna 1925 v Třešti na Vysočině. Vyučil se elektromechanikem, ale už od dětství hrál ochotnicky divadlo. Přes několik menších a oblastních divadel se dostal v roce 1958 do Městských divadel pražských, jejichž členem byl až do roku 1990. Tíhnul k tragikomickým postavám s prvky pantomimy, kterou také vyučoval na pražské konzervatoři. Spolupracoval též s rozhlasem a dabingem. 

  • Otto Šimánek jako Jean Gaspard Deburau zdroj: ČT
  • Otto Šimánek s dcerou zdroj: ČT

Pro film ho objevil režisér Václav Vorlíček, který ho coby asistent prosadil do filmu Miroslava Hubáčka Černá sobota. „Hledalo se obsazení a podle fotografií jsme došli až k panu Šimánkovi. Typově se nám líbil, tak jsme si ho přivezli z Ostravy a na zkouškách se zdál jako velmi dobrý herec s civilním projevem. Výsledný film nebyl valný, ale mně Otto Šimánek utkvěl v paměti, a když jsem chystal svůj první samostatný film, Případ lupínek, obsadil jsem ho do role učitele. Pan Šimánek se role ochotně ujal a odehrál ji k mé spokojenosti,“ vzpomíná Václav Vorlíček. 

Později spolupracovali i na filmech Kdo chce zabít Jessii? a Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky a také na crazy komedii Pane, vy jste vdova!, Všechny jeho filmové role jsou možná zapomenutelné, nikoli však Pan Tau. Pro Ottu Šimánka tato postava měla i velký význam v soukromí. Prožil si totiž několik soukromých dramat, měl za sebou roztržku s dcerou Alexandrou, která ve svých šestnácti letech otěhotněla a s otcem se na nějakou dobu přestala stýkat, a krom toho zemřela na rakovinu jeho žena Hermína Jarešová. Útěchu našel v práci a také v blízkosti návrhářky Ludmily Muchové, s níž se podruhé oženil a zůstal s ní až do konce života. Dalším věrným životním druhem mu byl právě pan Tau, s nímž Otto Šimánek doslova splynul. V postavě se podle kolegů našel díky tomu, že i v soukromí byl tak trochu oním kouzelným pánem, který se tak dobře vyzná v zákrutech světa dětské fantazie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 15 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.