Praha - V rámci cyklu Osudové osmičky připravila Česká televize dokumentární film o podílu Československa na vzniku židovského státu před šedesáti lety a jeho odkaz pro dnešek. Odvysílá ho 11. prosince od 20:00. Česká křídla nad Sionem natáčel štáb ČT v Česku i v Izraeli s pamětníky historických událostí, kteří pak v dalších desetiletích až po dnešek zažili celou řadu dalších válek a teroristických útoků. A to proto, že většina z nich už po první válce o nezávislost v Izraeli zůstala.
Dramatický vznik židovského státu po 2. světové válce má své kořeny už na konci prvního století našeho letopočtu. Židé tehdy podlehli římským legiím a od té doby žili téměř dvě desetiletí ve vyhnanství. Znovuzrození židovského státu se jim podařilo v roce 1948, kdy vyhráli v arabsko-židovském konfliktu.
Davidovy hvězdy na československých křídlech
Zásluhu na vítězství mělo také Československo. A to nejen vyslovením souhlasu v OSN či uznáním židovského státu mezi prvními státy světa, ale také konkrétní a významnou pomocí v jeho samotných začátcích. Byly to československé zbraně a izraelští vojáci vycvičeni v Československu, kteří uhájili Izrael v první válce o nezávislost před útokem arabských zemí.
Během roku 1948 Československo tajně dodalo izraelské armádě 300 tun výzbroje a více než sto stíhacích letounů. K vítězství Izraele ve válce o nezávislost zásadně přispěla také československá letadla Avie S 199. V podstatě šlo o německou ukořistěnou stíhačku messerschmitt. Československá letadla označená Davidovými hvězdami zastavila postup egyptských vojáků na Tel Aviv. „Zalekli se, že Izrael má najednou své vlastní letectvo,“ vysvětluje Aleš Knížek, spoluautor dokumentu.
V roce 1949 přestalo Československo i celý komunistický blok Izrael podporovat. Sovětský svaz se svými spojenci začal naopak dodávat zbraně arabským zemím.
Silné osudy těch, kteří žijí stále v napětí
Izraelští vojáci dodnes vzpomínají na Československo a rekapitulují své životní příběhy, jejichž rozhodující etapa se začala odvíjet právě na československých letištích a výcvikových střediscích.
Jejich osudy jsou silnou výpovědí, kterou dodnes poznamenává každodenní přítomnost napětí v tomto konci světa. „Všichni prošli koncentračními tábory, někteří sovětskými gulagy. Jejich osudy jsou neuvěřitelné,“ říká o izraelských vojácích jeden z tvůrců dokumentu Jiří Reichel.
A tak není divu, že na otázku o vlastní budoucnosti neodpovídají většinou optimisticky. Neočekávají totiž, že v dohledné době hrozby válek či teroristických útoků v jejich regionu skončí.
