Osamělá srdce Davida Jařaba jako obraz doby nejistoty

Praha - První premiérou sezony s názvem Nepřizpůsobiví? v pražském Divadle Na zábradlí se stala adaptace novely Osamělá srdce jedné z nejvýraznějších osobností americké meziválečné literatury Nathanaela Westa. Do souboru přešli někteří tvůrci z Divadla Komedie. První hru připravil hostující režisér David Jařab v hlavní roli se Stanislavem Majerem.

„Představení je koncentrovanou a radikální adaptací této novely při zachování postav, půdorysu příběhu a některých dialogů. Vše je ale sevřeno a částečně reinterpretováno v textu novém,“ charakterizoval inscenaci autor adaptace a režisér David Jařab.

Jsem destruktivní a melancholický

„Jak to reflektuje West, jde o krizové období v Americe třicátých let, a myslím si, že moment sociálního tlaku a nejistoty nižších tříd je obrazem i dnešní doby,“ vysvětluje Jařab. Do role zoufalé utěšitelky Jařab obsadil Stanislava Majera, který nastupuje Na zábradlí jako nový člen souboru.

Majer ke své nové roli říká: „Sám jsem destruktivní a melancholický typ, který se do toho nemusí dostávat. Ráno se probudím, vidím, že je venku zataženo a je mi smutno.“ Na jevišti se dále objeví Jiří Ornest, Kristina Beranová, Natália Drabiščáková, Leoš Noha, Marie Spurná a Lucie Ferenzová.

V literární předloze je hlavní postavou novinář, který se v pravidelné rubrice snaží odpovídat na nejrůznější, často zoufalé dopisy čtenářů a pomoci jim v jejich neštěstí. Inscenace Divadla Na zábradlí však diváky zavede do rozhlasového studia. Podle režiséra totiž rádio a hlasy dávají jeho záměru větší prostor a otevírají možnosti jakési podivné show.

Hra vznikla jako adaptace novely amerického autora židovského původu Nathanaela Westa Miss Lonelyhearts, která v českém překladu vyšla pod názvem Utěšitelka nebo Přítelkyně osamělých srdcí. West (1903 až 1940), syn litevských přistěhovalců, se narodil v New Yorku. Pracoval jako redaktor nebo scénárista v Hollywoodu.

Osamělá srdce / Jiří Ornest a Stanislav Majer
Zdroj: ČT24/Na zábradlí

Do literatury vstupuje fantastickým příběhem Snový život Balso Snella. Nejznámějšími Westovými knihami jsou Přítelkyně osamělých srdcí  a Den kobylek. West spolu se svou ženou Eileen McKenney zahynuli dne 22. prosince 1940 při automobilové nehodě, když spěchali na pohřeb svého přítele Francise Scotta Fitzgeralda.

Premiéra Osamělých srdcí se odehrála 30. října. Nejbližší reprízy se v Divadle Na zábradlí uskuteční 3., 8. a 13. listopadu.

Scéna apelativně politická

Divadlo Na zábradlí sezony tematizuje. Chce tak navázat na práci Jana Grossmana a Václava Havla, kteří scénu formovali jako apelativně politickou. Motto Nepřizpůsobiví? nemá být chápáno jen jako přívlastek pro ty, kteří svým chováním obtěžují druhé, tedy opilce či problémové sousedy. Má se stát výzvou k zamyšlení se nad existencí člověka ve světě. Kromě Osamělých srdcí vytvoří letos Na zábradlí další čtyři představení.

Nahrávám video
Reportáž Ondřeje Moravce
Zdroj: ČT24

V prosinci bude premiéra inscenace hry Bertolta Brechta Život Galileiho s Miloslavem Mejzlíkem v titulní roli a v režii Davida Czesanyho. Jde o příběh vědce a astronoma, který odvolal pod nátlakem církve koperníkovské učení o oběhu planet okolo Slunce, aby mohl tajně pokračovat ve vědeckém bádání. Přizpůsobil se a tak je otázkou, zda ho posuzovat především jako zbabělce či jako člověka, který zásadně přispěl k poznání světa.

Na druhou polovinu sezony se připravuje inscenace Krátké textové lásky Barbory Andělové, která se inspirovala milostnými esemeskami. Čtyři příběhy nenaplněných lásek mladé ženy a jejích partnerů vypráví formou dialogu přes krátké textové zprávy. Jde o novodobou milostnou korespondenci, která svou útržkovitou zkratkovitostí může být poezií začátku 21. století. Obsazeni budou Igor Chmela, Stanislav Majer a Magdaléna Sidonová.

Na tomto jevišti se po delší době objeví hra ruského klasika Antona Pavloviče Čechova - tentokrát Višňový sad v režii Jana Friče. Hra o konci světa tradičních jistot a pevných morálních hodnot, po kterém nastupuje věk pragmatismu a bezohlednosti.

Sezonu zakončí inscenace ČEZ. Hra Jana Kačeny a Robina Kvapila zkoumá možnosti lidské energie v závislosti na energii vyvinuté touto firmou k vyrobení energie elektrické. Text vznikne na půdorysu rozhovorů s lidmi zorientovanými v problematice českého korupčního prostředí, mocenských elit a jejich záměrů. Dále pak z denního tisku, výročních zpráv a knih investigativních novinářů.

Pokračovat budou pravidelná setkání, letos vždy poslední neděli v měsíci, na téma Nepřizpůsobiví?. Hosty již byli politik Jan Ruml a dokumentarista Karel Vachek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 8 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 10 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 14 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 16 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...