Mohl by to být příběh o triumfu několika amatérů nad hollywoodskými giganty, ale v Hongkongu jde o velkou politickou kauzu. Ostatně politika je hlavním důvodem, proč film s názvem „10 let“ v kinech drtí i americké velkofilmy. Fikce o budoucnosti čínské nadvlády nad bývalou britskou kolonií odráží napětí a strach mezi místními obyvateli.
Orwellovská vize zobrazuje únosy organizované vládou, dětské gardy útočící na obchody s knihami, sebeupalování na protest. Tak vypadá Hongkong v roce 2025 ve filmu „10 let“. Temná politická fikce reflektuje strach z budoucnosti pod čínskou vládou.
Pět satirických povídek od pěti režisérů ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře demokratických aktivistů.
Scénář je smyšlený, ale vychází z událostí, které se skutečně dějí. Nedávno zmizelo pět knihkupců, kteří vydávali texty kritické k Pekingu. Sebeupalování je zase běžnou formou protestu v Tibetu. Tvůrci se obávají, že Hongkong dopadne stejně, když se něco nezmění.
Napětí znovu roste
Nízkorozpočtový film, který štáb i herci natočili bez nároku na honorář, měl premiéru v jediném kině. Úspěch byl tak velký, že se v současnosti promítá po celém Hongkongu. V návštěvnosti dokonce překonal nejnovější díl Hvězdných válek. Úspěch snímku přichází v době, kdy napětí v Hongkongu znovu roste, protože Peking odmítá svobodné volby.
Autoři proto chtěli šokovat a vyprovokovat lidi, aby za svá práva bojovali. „To, že se film smí v Hongkongu promítat, dokazuje, že to ještě není tak zlé. Ale měli bychom si vážit svobody slova a bránit ji,“ zdůraznil další z tvůrců Kwun-wai Chow. Politická povaha filmu už působí problémy. Několik herců raději odmítlo natáčet, aby si nepoškodilo budoucí kariéru.
Někdejší britská kolonie Hongkong se sice v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, ve srovnání s pevninskou Čínou má ale stále jistou autonomii i svobodu slova. Symbolem odporu proti čínské nadvládě se během demonstrací v roce 2014 staly žluté deštníky.
