Ojedinělé filmové plakáty Jaroslava Fišera

Praha - Kino Světozor a Filmová galanterie Terryho ponožky pokračuje již šestým rokem v cyklu autorských výstav s názvem Zlatá éra českého filmového plakátu další, již čtrnáctou výstavou. Tentokrát se veřejnosti svými návrhy představí Jaroslav Fišer (1919 – 2003). Tento grafik, typograf a výstavní designér samostatně vytvořil 104 filmových plakátů, například k filmům Vlčí bouda, Malý velký muž, Sedm statečných či Hra o jablko, za který dokonce získal v roce 1976 cenu Stříbrný Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu. Vytvořil také řadu dalších návrhů z oblasti užitého umění, mezi jinými i obálky knih a knižní ilustrace. Výstava potrvá do 31. října 2011.

Zcela poprvé je výstava plakátů doplněna i ukázkami z dalších prací, a to celkem 50 ukázek z knižní tvorby Jaroslava Fišera. Jeho knižní obálky patřily již od konce 50. let k tomu nejlepšímu, co v této oblasti užitého umění u nás vznikalo. Stejně jako filmové plakáty patřila i knižní výtvarná kultura v Československu k nejlepším na světě a dodnes jsou knihy z tohoto období předmětem obdivu a sběratelství. Jaroslav Fišer vytvořil nezaměnitelnou podobu mnoha edicím českých vydavatelství (Mladá fronta / Smaragd, Československý spisovatel / České básně a další). Spolu se Zdeňkem Seydlem, Liborem Fárou, Jaroslavem Švábem a dalšími patřil ke špičce tvůrců výtvarné podoby československých knih.

  • Jaroslav Fišer / filmový plakát zdroj: Terryho ponožky
  • Jaroslav Fišer / filmový plakát zdroj: Terryho ponožky

Československý filmový plakát je spolu s plakátem polským ve své kvalitě naprosto ojedinělým úkazem v celosvětovém kontextu vývoje moderního výtvarného umění. Autorské výtvarné plakáty v Polsku a Československu vytvářeli přední výtvarní umělci obou zemí a na rozdíl od západních zemí (kde filmové plakáty již od 50. let vyráběla reklamní studia a jejichž těžiště bylo ve fotografii herce) jde mnohdy o umělecká díla vysoké kvality.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 1 hhodinou

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 19 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.