Odborníci: Byla by chyba zbavit sídliště sociální pestrosti

Praha - Téměř každé české město dostalo během 60. až 80. let 20. století své sídliště. Jejich autoři sledovali jediný cíl - ubytovat co nejvíce lidí s co nejmenšími náklady. Nejproslulejším zástupcem „šedé kultury“ se stalo pražské Jižní Město, vybudované ve dvou fázích s 30 tisíci byty na ploše bývalých menších vesnic a hospodářských dvorů. Architekti a urbanisté se shodují: ze sídlišť se nesmějí stát mrtvé zóny určené pro dožití, je třeba podporovat přítomnost všech společenských vrstev a zamezit jejich stigmatizaci.

„Na sídlištích u nás žije 50 procent obyvatel, nelze je smazat, musejí se regenerovat, rehabilitovat, dotvářet,“ říká architekt Jan Sedlák. Větší škody podle něj nadělala tato výstavba v menších městech, tam by často prospěl razantní postup. Ze sídlišť u velkých měst by se podle něj měly udělat autonomní celky, kde lidé mohou pracovat i kvalitně trávit volný čas.

Architekt Ivan Hnízdil upozorňuje, že v projektech se počítalo i s tím, co později na sídlištích chybělo - parkovacími domy a složkami občanské vybavenosti: obchody a službami, sídly různých organizací, zelenými veřejnými plochami, sportovišti, kulturními zařízeními. Na tyto po dostavění bytů nezbyly peníze. Přitom myšlenka sídlišť vznikla jako reakce na stísněné bydlení 19. století, ideou bylo „bydlení v parku“, vycházelo se z tzv. Athénské charty (1933).

Nedostatkem financí byly poznamenány i samotné domy - podlahy mají v některých typech tloušťku pouhých 5 centimetrů, čímž je způsobena jejich vysoká propustnost hluku. Jinak jsou podle Hnízdila nejslabším článkem panelových domů spoje panelů, na jejichž kvalitu se musí dohlížet. Obecně lze podle architekta životnost domů (projektovaných původně na 30 let) stále prodlužovat.

Problémem brzdícím rozvoj občanské vybavenosti jsou podle architektů často restituenti vlastnící plochy mezi domy. Musí zde vzniknout investiční záměr, investorem bývají buď města nebo soukromé subjekty.

Více v pořadu Milénium

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...