Norská dramatika přináší na scénu Národního divadla moravskoslezského téma zneužívání dětí. Tamní činohra uvádí v české premiéře hru současného norského spisovatele Jespera Halleho Lesík. Dospělí v ní hrají děti, ale pro děti není. S ostravskými herci ji přijela nastudovat norská režisérka Victoria Meirik.
Lesík je o dívce, která byla od dětství zneužívaná. O dvacet let později zmizela a pak byla nalezena mrtvá. Autor rozvíjí detektivní zápletku, kdy se dospělé postavy - dívčini bývalí spolužáci, snaží vrátit do vzpomínek z dětství, aby odhalili, co se tenkrát stalo. Otevírají se přitom bolestivá témata, přítomnost se mísí s minulostí, realitou prostupují snové imaginace.
O dětech bez dětí a dětinskosti
Inscenační tým v čele s Victorií Meirik se snažil držet toho, jak text charakterizoval sám autor. „Hra pojednává o dětech, ale nemají v ní hrát děti, není pro děti a nemá se hrát dětinsky. Bolest je bolest, radost je radost, u dětí stejně jako u dospělých. To je podstatné,“ napsal Jesper Halle, který získal za tuto hru prestižní norskou divadelní cenu Hedda.
Pro ostravskou činohru text dramaturgicky upravila Sylvie Rubenová. Autor podle ní reflektuje prostřednictvím dětí svět nepřítomných dospělých. „Nastavuje dospělým prostřednictvím jejich dětí zrcadlo. Zatímco tušíme, že se děti chovají tak, jak se chovají dospělí, pozorujeme zároveň dospělé, kteří se snaží chovat jako děti,“ přiblížila hru dramaturgyně Rubenová.
Režisérka otevírá tabu
Režisérka inscenace Victoria Meirik patří k nejvýraznějším a také oceňovaným osobnostem norské divadelní režie a je známá tím, že se nevyhýbá tabuizovaným tématům. „Nejnebezpečnější jsou, když se o nich mlčí. A také o tom je tato hra,“ uvedla Meirik.
S českými herci musela nejprve najít kód pro porozumění. „Jako cizinka některým předpokladům českého přístupu možná moc nerozumím a mohu je zpochybňovat. Podstatné ale je, že místní herci jsou nesmírně kreativní a při rozehrávání divadelních situací v prostoru velmi hraví,“ komentovala spolupráci s ostravským souborem.
Hercům na oplátku otevřela některé nové divadelní přístupy. „Setkali jsme se s jinou kulturou a bylo to fascinující. Začínali jsme etudami. Hodně nás tím otevřela, takže vycházíme sami ze sebe,“ řekla představitelka zneužívané dívky Petra Lorencová. Přiznává, že být v roli šikanované pro ni bylo zpočátku těžké. „Musela jsem si najít trochu odstup, aby mě to tolik nezasahovalo,“ řekla herečka.
Česko-norský inscenační tým doplňuje scénograf Olaf Myrtvedta, kostýmy navrhla Sylva Zimula Hanáková, světelný design David Bazika. Videoprojekce připravili Fratišek Pecháček a Pavel Příkaský, hudbu složil Jaroslav Kudláč. Hrají herci činohry Národního divadla moravskoslezského, mezi jinými František Strnad, Robert Finta, Lada Bělašková, Jiří Sedláček, František Večeřa nebo Aneta Kernová.
Premiéra severského thrilleru o ztraceném dětství je 5. listopadu v Divadle Antonína Dvořáka. Představení je podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Českou verzi Lesíku zahraje ostravský soubor v dubnu také v Národním divadle v Oslu.
