Nominaci Michalkovova filmu na Oscara provázejí spory

Moskva - Pořádný skandál propukl kolem nominace posledního filmu slavného režiséra Nikity Michalkova na prestižní cenu americké filmové akademie Oscar. Snímek Citadela už propadl u ruských kritiků i diváků a proti nominaci se stavějí filmaři zvučných jmen včetně šéfa ruského „oscarového“ výboru Vladimira Meňšova.

„Vše se opírá o Michalkovovu osobní moc. Do ruského oscarového výboru je nutné vlít čerstvou krev, nové lidi, kteří by nebyli na Michalkovovi závislí,“ prohlásil Meňšov, který se odmítl pod nominaci podepsat. Prý smutný osud filmu v kinech a sžíravé ohlasy kritiků svědčí o „nezpůsobilosti“ snímku, nemluvě o tom, že snímek navrhl nominovat sám autor. V ruské kinematografii se v této sezoně zrodilo hned několik pozoruhodných snímků v čele s Jelenou Andreje Zvjagujnceva či Faustem Alexandra Sokurova, které by si podle režiséra více zasloužily ucházet se o prestižní sošku.

„Sám se ptám, co ještě by bylo třeba udělat, aby autor - když už nepřiznává svou porážku - ubral ze své pýchy. Možná by stálo za to si nad tím sednout, podumat a vybrat si jinou cestu,“ vzkázal Meňšov Michalkovovi, který teď jako jediný se ještě může nominace zřeknout, a to do 1. října. Pro takový případ je připraven okamžitě výbor mimořádně svolat.

  • Citadela autor: Central Partnership, zdroj: Rianovosti
  • Citadela autor: Central Partnership, zdroj: Rianovosti

V kuloárech se už šušká, že hlasování v desetičlenném výboru (v pondělí Citadela získala pět hlasů od osmi přítomných členů) by se mohlo zopakovat. Proti výběru se totiž ozval i další režisér zvučného jména Andrej Končalovskij, starší bratr Michalkova. Podle něj je podivné nominovat jednotlivý snímek, který je součástí širšího cyklu. Výbor podle Končalovského ztratil legitimitu, protože nereprezentuje celou filmovou obec, a proto jej také před třemi lety opustil.

Zazněl však i hlas proti Meňšovovi. Podle Vladimira Naumova šéf výboru odmítnutím podepsat nominační protokol vytvořil „nepříjemný precedens“ a taky by měl vzít v potaz, že o nominaci nerozhoduje sám, ale většina hlasů. Hodnocení Michalkovova filmu se však zdržel. „Zasedání jsem se nezúčastnil, protože jsem byl v plenéru. Až se vrátím do Moskvy, pokusím se v situaci vyznat,“ podotkl.

Meňšov i Michalkov už Oskara mají. Zatímco první jej získal už v roce 1981 za film Moskva slzám nevěří, který se mezitím stal „sovětskou klasikou“, Michalkova ocenila akademie v roce 1994 za snímek o stalinských represích Unaveni sluncem.

  • Unaveni sluncem / plakát k Oscaru zdroj: FDB
  • Citadela zdroj: Rianovosti

V posledních letech se autor přinejmenším k názvu snímku vrátil, když s rekordními rozpočty natočil dvě pokračování o německém útoku na Sovětský svaz pod názvem Unaveni sluncem 2: Odpor a Citadela. „Zmrtvýchvstání“ padlých hrdinů však vyvolalo sžíravou kritiku a do kin davy nepřilákalo; finančně je Citadela pokládána za jeden z největších propadáků posledních let, ještě větší než Odpor, kterého loni sám tvůrce stáhl z pořadu „oscarového výboru“. Michalkov ale věří, že historie mu dá časem za pravdu; podobné snímky s novým pohledem na válku je prý nutné točit, i když nejsou hned ziskové. Odpor však nezazářil ani na festivalu v Cannes.

V pozadí sporů může být i to, že Michalkov je už léta považován za chráněnce silného muže ruského režimu Vladimira Putina a také si dokázal přes silný odpor části filmové obce uhájit své místo v čele filmového svazu s důležitým slovem při rozdělování štědrých státních dotací. Patrně nejslavnější ruský filmař, který za více než 30 let natočil dvě desítky snímků, nemá dobré jméno ani v liberálním tisku i kvůli sporům o své výsady. Loni Michalkov zveřejnil konzervativní politický manifest vybízející skoncovat s liberální demokracií a vrátit se k pravoslaví a carským tradicím. Většího ohlasu se však nedočkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...