Nejkrásnější knihy 2022 ukazují Frankensteina i sběratele za normalizace, učebnice jsou nepoučitelné

Nahrávám video
Nejkrásnější české knihy 2022 vybrány
Zdroj: ČT24

Známy jsou Nejkrásnější české knihy, které loni vyšly. O oceněních knižního designu rozhodla porota složená z grafických designérů, ilustrátorů a třeba i teoretiků umění. Pořadatelé ocenili stále se zvyšující kvalitu studentských prací, zatímco grafická úprava i knižní zpracování učebnic mají podle porotců co dohánět. Na nedostatečnou kvalitu učebnic upozorňují Nejkrásnější české knihy opakovaně.

„V prvním plánu se hodnotí vizuální stránka knihy – jak vypadá, jak je příjemná pro uživatele, jak vypadá typografie, jaké jsou ilustrace, jak působí komplexně. Ale snažili jsme se přihlížet i k obsahu a i společenské závažnosti titulu,“ uvedla k hodnocení předsedkyně poroty, historička umění Markéta Žáčková.

První místo v kategorii Odborná literatura patří titulu Útěcha bydlením: Život soukromého sběratele za železnou oponou (editor Jiří Pátek, vydal PositiF). „Neokoukaná forma přesně na míru obsahu publikace. Výjimečná realizace,“ zhodnotila porota.

Za nejkrásnější titul z oblasti beletrie bylo vybráno nové vydání Frankensteina od Mary Shelleyové (vydalo Take Take Take). Podle poroty dokládá, že i staré, vícekrát vydané texty mohou s novou úpravou zaujmout nové čtenáře. V kategorii bibliofilií a autorských prací zaujala nejvíce Kniha vnímání od Lucie Lučanské (vydal Lux – Michal Štěpánek). Nejkrásnější dětskou knihou je hravý fantaskní příběh Do Nepaměti od Tomáše Končinského a Daniela Špačka (vydal Albatros, úprava Petr Štěpán).

Výzva pro učebnice

V kategorii učebnic bodovalo Bydlení: Navrhování bytového interiéru od Ivy Potůčkové (vydala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze).

Předsedkyně výtvarné komise Markéta Žáčková vidí v nízkém počtu přihlášených titulů v této kategorii a v celkově nízké kvalitě ostatních učebnic výzvu: „Nepřijatelná grafická úprava, ilustrace i knižní zpracování drtivé většiny státem certifikovaných učebnic pro základní a střední školy přímo vybízejí k akci: chceme nadále tiše snášet alarmující netečnost odpovědných institucí? Domnívám se, že právě toto téma patří k zásadním výzvám, k jejichž naplnění může přispět profesní skupina zabývající se grafickým designem i pořadatel soutěže.“

Nejkrásnější knihou o výtvarném umění je katalog vydaný k výstavě Jana Ambrůze v Domě umění města Brna (editorka Marika Svobodová, vydaly VUTIUM / Dům umění města Brna).

V kategorii katalogů získali první místo Štěpán Malovec a Martin Odehnal za katalog Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad: Reynek v dialogu (edičně připravil Miloš Doležal). Vznikl k loňské výstavě v zóně umění 8smička v Humpolci. „Ta kniha se nám odměnila tím, že byla vyprodaná už před skončením výstavy. A byť se nám množí dotazy, jestli bude dotisk, tak nebude, je to opravdu limitovaná edice,“ podotkla výkonná ředitelka 8mičky Martina Hončíková.

Studentské práce jsou čím dál lepší

Cenu Arna Sáňky za nejlepší studentskou práci získala Barbora Pavelcová ze Střední odborné školy obchodu, užitého umění a designu v Plzni za knihu-artefakt Vzpomínky na pomalejší svět aneb nekonečné ticho. „Jsou tam nedopalky cigaret, různé poznámky, obaly na léky,“ přibližuje ředitel Muzea literatury Zdeněk Freisleben knihu, kterou autorka vytvořila v osamělé době pandemie.

Freisleben oceňuje, že kvalita studentských prací se zvyšuje. „Je znát, že jsou na středních i vysokých školách noví profesoři, kteří přinesli nový pohled na knižní kulturu a předávají ho svým studentům,“ míní.

Porota udělila i několik speciálních cen. Například osobité vydání Čapkova románu Továrna na absolutno (nakladatelství Teapot) získalo ocenění za vynikající polygrafické zpracování, zároveň získalo třetí místo v kategorii bibliofilií a autorských prací. Oceněné tituly spolu s nominovanými v hlavních kategoriích si lze prohlédnout do 1. června v Centru architektury a městského plánování v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...