Nebezpečné hry s otevřeným koncem Lucii Scerankové

Spojování neobvyklých materiálů, neuvěřitelných situací jako vystřižených ze sci-fi, ale odehrávajících se v banálním prostředí obýváku či na blíže neurčeném místě a také převrácení identity a účelu předmětů patří k základní metodě práce fotografky Lucii Scerankové (* 1985, Košice). Stejně tak k ní patří i mimořádná citlivost, s jakou pomocí těchto obrazů přináší své umělecké sdělení. Výstava Lucii Scerankové Slunce ve vitríně, na kterou autorka pozvala jako hosta svou sestru Pavlu, představuje výběrovou kolekci desítky fotografií, jednoho videa a dvou prostorových instalací. V pražské Fotograf Gallery bude k vidění do 7. 7. 2013.

Tvorba Lucii Scerankové překračuje hranice mezi fotografií, objektem a videem a všechny tyto výtvarné obory propojuje. Tato nadějná autorka komponuje dějové situace, přičemž každý prvek v nich obsažený nese určité, předem dané sochařské kvality, které vidí a sejme okem fotografa. A tak, jak často výtvarná kritika zdůrazňuje, Sceranková „fotografuje, aby byla sochařkou“. Do svých fotografických obrazů přejímá i vlastnosti a kvality videa, jako jsou rozpohybování obrazu, zachycení nálady a zhuštění děje v krátkém časovém úseku a další možnosti navození až filmové vizuality scény.

Lucia Sceranková pochází z umělecké rodiny a tak nebylo nic přirozenějšího než v tradici pokračovat. Začátky její tvorby byly plně v kompetenci konceptuálního myšlení, později se podle jejích vlastních slov více otevřela intuici a volné hře s obrazy, jak přicházely do její mysli. K fotografii se dostala oklikou přes video, které považuje za „zacyklené obrazy“; inscenované dějové situace v krajině, což může být skutečná příroda, stejně jako obývák, považuje za „romantická zátiší“.

  • Fotografie Lucii Scerankové autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Výstava Slunce ve vitríně autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Ale mýlil by se ten, kdo by si pod nimi představoval romantická zátiší v obvyklém slova smyslu. Zátiší Lucii Scerankové jsou absurdní, primitivní až drsné obrazy, plné komplikované symboliky a osobní mytologie: ohon vlasů sepnutý nikoli vzadu na hlavě, nýbrž mocně se deroucí z úst dívčí tváře, moře přelévající se přes pohovku v obýváku, les trčící ze starého kuchyňského příborníku, obrovský meteorit vystřelující vzhůru ven z vody, magická silueta modré planety klesající oknem do pokoje, domácí bouřka s fatálními následky vyvolaná fénem na vlasy, ženská ruka prosívající písek, sošně hluboké vlny vlasů a známá silueta Venuše Sandra Botticelliho uzavřené v muzejní vitríně, symbol astrologického znamení střelce zpodobněného skutečnou postavou ve skutečném lese vzbuzující sklíčenost, temný stín démona…

Způsob, jakým Lucia Sceranková vtáhne diváka do angažované myšlenkové hry s obrazy, které mu nabízí, není epické vyprávění nebo úderná zkratka symbolu s jasnou, byť otevřenou pointou. Její hra probouzí vnitřní imaginaci a domýšlení děje, který autorka pečlivě připraví a odstartuje; co se bude dít dál nebo jak tyto „lehce absurdní a vyšinuté“ situace dopadnou, co způsobí, zda zkázu světa nebo úsměšek na tváři diváka, protože „tohle se přece nemůže stát“, to už je zcela v moci individuálního přijetí díla.

Autorka vystavuje diváka patetickým náladám, nahuštění problémů do extrémních mezních situací, které lze nebo nelze zvrátit – to proměňuje vnímání obrazu a emocionální odezvu na něj. Dává do pohybu velké přírodní a magické síly, o kterých ale člověk z vlastní zkušenosti ví, že nemůže ovládnout. Nutno dodat, že jako fotografka se autorka vyhýbá Photoshopu a dalším formám počítačové manipulace. Nebezpečné, symbolické obrazy svých fotografií pracně modeluje jako architekt, scénograf i sochař zároveň; utváří scény a detailně promýšlí jejich aranžmá. Nezanedbatelný vliv na výsledný účinek díla mají také koláže předmětů v pozadí scény.

Přes všechny krajnosti těchto komplikovaných procesů, zachovává autorka nad situací nadhled a režisérskou kontrolu, což je v přímém kontrastu s emocionální napětím, které především v citové oblasti vyvolává nedokončenost řešení a nezvladatelná energie přírodních/fyzikálních sil. Lucia Sceranková komponuje mužsky energické, avšak ne úplně přímočaré obrazy, jejichž „vychytralost“ vyžaduje soustředěnou pozornost diváka. Je rafinovaným a velmi osobitým iluzionistou mladé generace.

Košická rodačka Lucia Sceranková vystudovala Vysokou školu výtvarných umení v Bratislavě (ateliér Intermedia and Multimedia Ilony Németh) a poté AVU v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla (Malba II). V roce 2010 získala Cenu ateliéru Malba II, o rok před tím cenu Najlepší videoart na bratislavském filmovém festivale Early Melons. Výrazným úspěchem byla cena v soutěži Start Point Prize 2011, kterou získala za svou diplomovou práci. Žije v Praze a Londýně.

Lucia Sceranková (host: Pavla Sceranková) / SLUNCE VE VITRÍNĚ. Kdy a kde: Fotograf Gallery, Školská 28, Praha 1; 1do 7. 7. 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 3 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 4 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...