Nebezpečné hry s otevřeným koncem Lucii Scerankové

Spojování neobvyklých materiálů, neuvěřitelných situací jako vystřižených ze sci-fi, ale odehrávajících se v banálním prostředí obýváku či na blíže neurčeném místě a také převrácení identity a účelu předmětů patří k základní metodě práce fotografky Lucii Scerankové (* 1985, Košice). Stejně tak k ní patří i mimořádná citlivost, s jakou pomocí těchto obrazů přináší své umělecké sdělení. Výstava Lucii Scerankové Slunce ve vitríně, na kterou autorka pozvala jako hosta svou sestru Pavlu, představuje výběrovou kolekci desítky fotografií, jednoho videa a dvou prostorových instalací. V pražské Fotograf Gallery bude k vidění do 7. 7. 2013.

Tvorba Lucii Scerankové překračuje hranice mezi fotografií, objektem a videem a všechny tyto výtvarné obory propojuje. Tato nadějná autorka komponuje dějové situace, přičemž každý prvek v nich obsažený nese určité, předem dané sochařské kvality, které vidí a sejme okem fotografa. A tak, jak často výtvarná kritika zdůrazňuje, Sceranková „fotografuje, aby byla sochařkou“. Do svých fotografických obrazů přejímá i vlastnosti a kvality videa, jako jsou rozpohybování obrazu, zachycení nálady a zhuštění děje v krátkém časovém úseku a další možnosti navození až filmové vizuality scény.

Lucia Sceranková pochází z umělecké rodiny a tak nebylo nic přirozenějšího než v tradici pokračovat. Začátky její tvorby byly plně v kompetenci konceptuálního myšlení, později se podle jejích vlastních slov více otevřela intuici a volné hře s obrazy, jak přicházely do její mysli. K fotografii se dostala oklikou přes video, které považuje za „zacyklené obrazy“; inscenované dějové situace v krajině, což může být skutečná příroda, stejně jako obývák, považuje za „romantická zátiší“.

  • Fotografie Lucii Scerankové autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Výstava Slunce ve vitríně autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Ale mýlil by se ten, kdo by si pod nimi představoval romantická zátiší v obvyklém slova smyslu. Zátiší Lucii Scerankové jsou absurdní, primitivní až drsné obrazy, plné komplikované symboliky a osobní mytologie: ohon vlasů sepnutý nikoli vzadu na hlavě, nýbrž mocně se deroucí z úst dívčí tváře, moře přelévající se přes pohovku v obýváku, les trčící ze starého kuchyňského příborníku, obrovský meteorit vystřelující vzhůru ven z vody, magická silueta modré planety klesající oknem do pokoje, domácí bouřka s fatálními následky vyvolaná fénem na vlasy, ženská ruka prosívající písek, sošně hluboké vlny vlasů a známá silueta Venuše Sandra Botticelliho uzavřené v muzejní vitríně, symbol astrologického znamení střelce zpodobněného skutečnou postavou ve skutečném lese vzbuzující sklíčenost, temný stín démona…

Způsob, jakým Lucia Sceranková vtáhne diváka do angažované myšlenkové hry s obrazy, které mu nabízí, není epické vyprávění nebo úderná zkratka symbolu s jasnou, byť otevřenou pointou. Její hra probouzí vnitřní imaginaci a domýšlení děje, který autorka pečlivě připraví a odstartuje; co se bude dít dál nebo jak tyto „lehce absurdní a vyšinuté“ situace dopadnou, co způsobí, zda zkázu světa nebo úsměšek na tváři diváka, protože „tohle se přece nemůže stát“, to už je zcela v moci individuálního přijetí díla.

Autorka vystavuje diváka patetickým náladám, nahuštění problémů do extrémních mezních situací, které lze nebo nelze zvrátit – to proměňuje vnímání obrazu a emocionální odezvu na něj. Dává do pohybu velké přírodní a magické síly, o kterých ale člověk z vlastní zkušenosti ví, že nemůže ovládnout. Nutno dodat, že jako fotografka se autorka vyhýbá Photoshopu a dalším formám počítačové manipulace. Nebezpečné, symbolické obrazy svých fotografií pracně modeluje jako architekt, scénograf i sochař zároveň; utváří scény a detailně promýšlí jejich aranžmá. Nezanedbatelný vliv na výsledný účinek díla mají také koláže předmětů v pozadí scény.

Přes všechny krajnosti těchto komplikovaných procesů, zachovává autorka nad situací nadhled a režisérskou kontrolu, což je v přímém kontrastu s emocionální napětím, které především v citové oblasti vyvolává nedokončenost řešení a nezvladatelná energie přírodních/fyzikálních sil. Lucia Sceranková komponuje mužsky energické, avšak ne úplně přímočaré obrazy, jejichž „vychytralost“ vyžaduje soustředěnou pozornost diváka. Je rafinovaným a velmi osobitým iluzionistou mladé generace.

Košická rodačka Lucia Sceranková vystudovala Vysokou školu výtvarných umení v Bratislavě (ateliér Intermedia and Multimedia Ilony Németh) a poté AVU v Praze v ateliéru Vladimíra Skrepla (Malba II). V roce 2010 získala Cenu ateliéru Malba II, o rok před tím cenu Najlepší videoart na bratislavském filmovém festivale Early Melons. Výrazným úspěchem byla cena v soutěži Start Point Prize 2011, kterou získala za svou diplomovou práci. Žije v Praze a Londýně.

Lucia Sceranková (host: Pavla Sceranková) / SLUNCE VE VITRÍNĚ. Kdy a kde: Fotograf Gallery, Školská 28, Praha 1; 1do 7. 7. 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...