Praha - Po více než čtyřech letech byla oficiálně otevřena rekonstruovaná budova Národního technického muzea na pražské Letné. Vernisáže pro zvané se vpodvečer zúčastnil i prezident Václav Klaus a ministr kultury Jiří Besser. Slavnostní otevření připomnělo také 180. výročí narození českého mecenáše a architekta Josefa Hlávky. Už ve středu budou poklady techniky zpřístupněny veřejnosti. Muzeum bude kvůli očekávanému zájmu otevřeno od 10:00 do 20:00 hodin, v další dny do 18:00 hodin.
„Naše budova je poprvé za svoji více než sedmdesátiletou historii celá určena jen muzejním účelům,“ upzornil generální ředitel NTM Karel Ksandr. "Na více než 5500 metrech čtverečních vystavujeme na 5000 exponátů. Muzeum bylo kvůli náročné stavební rekonstrukci uzavřeno 1621 dnů. Nyní se vrací jako svébytná muzejní, vědecká a vzdělávací instituce. Dosavadní práce, jejichž třetí etapa skončí na jaře 2012, stála 370 milionů korun. K tomu je třeba ještě započítat 130 milionů na expozice."
Zájemci v muzeu zatím naleznou pět stálých expozic. Kromě té nejobdivovanější v rozlehlé dopravní hale, která prošla zatěžkávací zkouškou koncem roku v rámci Dne otevřených dveří, půjde o expozice architektury, stavitelství a designu a dále expozice astronomie, tiskařství a také fotografický ateliér. Perličkou je podle Ksandra aktuální krátkodobé vystavení jediných dvou českých Nobelových cen - akademika Jaroslava Heyrovského za polarografii z roku 1959 a básníka Jaroslava Seiferta z roku 1984, zapůjčených archivem Akademie věd a rodinou.
prezident VÁCLAV KLAUS: Jsem velmi rád, že se můžu zúčastnit znovuotevření NTM. Už nám chybělo. Nejsem svým založením ani vzděláním technik, ale vím, že muzea technická, tedy nejen muzea umělecká, potřebujeme. (…) Doufám, že muzea, jako je toto, mohou přitáhnout pozornost mladých lidí ke vzrušujícímu světu skutečné techniky.
ministr kultury Jiří BESSER: Byl jsem velmi šťasten, když téměř pět tisíc lidí mělo 29. prosince zájem o NTM. Chělo zhlédnout jeho nové sbírky a vyjádřilo tak podporu krokům, které jsme v posledním půlroce na ministerstvu kultury učinili. Nebyly to kroky jednoduché, ale právě 29. prosinec i dnešní den mi dokazují, že to byly kroky správné. Chtěl bych velice poděkovat panu řediteli Ksandrovi za to, co za tak krátkou dobu dokázal. Jsem rád, že je to chlap, který plní své slovo a to slovo mi dal při nelehkém výběrovém řízení. Jsem velice rád, že ministerstvo kultury má takovéto instituce jako NTM. Zřizujeme jich celkem 30, ale NTM je skutečně tím nejkrásnějším spojením kultury, vědy a techniky."
Největším lákadlem muzea je již tradičně dopravní hala, ve které jsou umístěny exponáty dokumentující příběh historie automobilové, motocyklové, cyklistické, letecké, lodní a železniční dopravy na území České republiky od konce 18. století do současnosti. Vystavena je koněspřežná hasičská stříkačka z roku 1795, která hasila (a neuhasila) požár Národního divadla, vůz Benz Viktoria z roku 1893, vůz NW Präsident jako první automobil vyrobený na našem území roku 1898, nejstarší dochovaný automobil Audi z roku 1911, nejstarší provozovaný motocykl Hildebrand-Wolfmüller z roku 1894, lokomotiva Kladno z roku 1855 a železniční vůz z roku 1891, který je jediným dochovaným vozem salonního vlaku císaře Františka Josefa.
Záměrem kurátorů Fotografického ateliéru bylo prezentovat vývoj fotografických procesů a fenoménu fotografie, od jejího vynálezu až po současnost. Jednotlivá historická období jsou dokumentována používanými přístroji a originálními fotografiemi. Ústřední část expozice tvoří rekonstrukce dobového „skleněného“ ateliéru, určeného k portrétování za denního světla ve stylu počátku 20. století. Nejcennějším vystaveným exponátem je daguerrotypie Královského paláce v Paříži z roku 1840, jejímž autorem je objevitel této techniky J. L. M. Daguerre.
V prvním patře muzea na návštěvníky čeká nová expozice Tiskařství, která je koncipována jako autentická tiskárna. Vystavené stroje ukazují vývoj hlavních tiskařských technologií od vynálezu knihtisku až po současnost. Mezi zajímavé exponáty patří například knihtiskový ruční lis z pražské Jezuitské tiskárny z přelomu 17. a 18. století nebo kotoučová rotačka MAN z roku 1876, vyrobená pro Místodržitelskou tiskárnu v Praze. Jedná se o první stroj svého druhu používaný v Čechách a jeden z mála dochovaných v Evropě. Součástí expozice jsou tvůrčí dílny, ve kterých si zájemci budou moci sami vytvořit výrobu různé tiskoviny.
"Tiskařství a stavitelství jsou obory, které byly v NTM od prvopočátku, od roku 1908, kdy tato instituce vznikla. Expozice Architektury, stavitelství a designu byla poprvé otevřena ve Schwarzenberském paláci už v roce 1910.
To, že z hlavní haly zmizely některé lokomotivy, souvisí s tím, že NTM buduje v areálu Masarykova nádraží železniční muzeum. To nám umožnilo zde vystavit nové exponáty," řekl v rozhovoru pro ČT24 ředitel NTM Karel Ksandr.
Odborné koncepci instalace Astronomie vtiskl vizuální podobu architekt Roman Brychta spolu se svými kolegy ze společnosti Projektil architekti. Potemnělé skleněné bludiště, ve kterém se unikátní exponáty vznáší v prostoru a připomínají zářící vesmírné objekty, navozuje atmosféru nekonečného vesmíru. Expozice mapuje dějiny astronomického poznání za uplynulých 6 500 let a ukazuje řadu astronomických, měřicích a navigačních přístrojů z období od 15. do 20. století. Návštěvníci se zde budou moci dotknout i pravého meteoritu.
Podle projektu architekta Davida Vávry vznikla poslední v této fázi zpřístupněná expozice, věnovaná architektuře, stavitelství a designu. Představuje nejvýznamnější architektonické počiny v českých zemích z období let 1860 až 1989. Vystaveny jsou jak původní, tak zcela nové architektonické modely staveb včetně sochařských doplňků, četné skici, plány a fotografie, charakterizující jednotlivé slohové etapy a přibližující velké osobnosti české architektury (Zítek, Kotěra, Gočár, SIAL). Dobovou atmosféru navozuje například secesní nebo kubisticky laděný prostor nebo možnost vstoupit do pracoven architektů 19. a 20. století.
Rekonstrukce pokračuje
„Rekonstrukce hlavní budovy bude pokračovat v příštím roce. Čeká nás dokončení třetího moderního depozitáře v Čelákovicích a pak otevření Centra stavitelského dědictví v Plasích. V roce 2016 by mělo být v bývalém lokomotivním depu na Masarykově nádraží v Praze otevřeno železniční muzeum,“ přiblížil další plány ředitel Ksandr.
Podle náměstka pro provoz a investice Miloše Josefoviče zahrne třetí etapa rekonstrukce hlavní budovy například prostory knihovny, restaurátorské dílny a obvodový plášť. „K dnešku jsme otevřeli zhruba polovinu všech výstavních ploch a dvě třetiny plánovaných expozic. Současně dokončujeme ty další. Už v příštím roce by mezi nimi měly být suterénní kamenouhelný a rudný důl a zajímavá přehlídka techniky v domácnosti,“ doplnil Ksandr. V respíriu třetího patra bude k vidění zrestaurovaná fontána, která zdobila československý pavilon na Expu v roce 1958 v Bruselu.
NTM se zrodilo z iniciativy a prostředků české technické inteligence, především profesorského sboru Vysoké školy technické. Bylo vedeno a financováno Spolkem technického muzea, jehož členy byly známé výrobní závody a banky. Spolek vytvářel širokou členskou základnu rozdělenou do odborných skupin, jimž předsedali přední čeští průmyslníci. Spolek již v r. 1910 zpřístupnil první sbírky veřejnosti (ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech). Promyšlenou finanční činností shromáždil do r. 1935 prostředky k výstavbě nové (dnešní) budovy, realizované v letech 1938–1942. Ta však byla zabrána tehdejší okupační správou a muzeum nalezlo útočiště v nevyhovujících prostorách pražské Invalidovny. Po válce nebyla budova navrácena muzeu celá a teprve v posledních letech získává NTM zbývající prostory, které mu náleží.
V r. 1951 bylo muzeum postátněno a ústav získal dnešní název. Spolek byl návazně zrušen, vztahy k průmyslu byly zpřetrhány. NTM se stalo muzejním a vědeckým pracovištěm s celostátní působností. Podpora státu umožnila zvýšit počet zaměstnanců a investovat do nových expozic. V letech před r. 1989 se podařilo zesílit význam ústavu jako badatelského a edičního pracoviště pro dějiny vědy a techniky a rovněž prezentovat muzeum zdařilými výstavami v zahraničí. Tím se dostalo do povědomí v mnoha evropských státech.
Budova Národního technického muzea na Letné je jedním z nejúspěšnějších příkladů moderní muzejní budovy v České republice. Rozhodnutí o její výstavbě padlo v roce 1921 a sen se přiblížil ke skutečnosti po necelých třiceti letech. Vznikl zvláštní stavební fond a v únoru 1935 dala ministerská rada souhlas s výstavbou společné budovy Zemědělského a Technického musea. V březnu 1935 byla vypsána veřejná architektonická soutěž na ideové náčrtky společné budovy obou muzeí a v červnu téhož roku byla vypsána užší soutěž pro autory pěti oceněných návrhů – F. Fencla, M. Babušku, F. Šrámka, R. Vichru a F. Tesaře. Vítězem této užší soutěže se stal prof. dr. arch. Milan Babuška.
Dnes má NTM statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí dokumentační, prezentační, metodickou a informační. Základem jeho činnosti jsou sbírky, které vytváří jako paměť společnosti.
