Mizející Praha objektivem Jana Reicha

Praha - Oprýskané domy se starými reklamními nápisy, dílny, přístavy a další dnes už neexistující pražská zákoutí fotografoval v letech 1973-79 Jan Reich. Pořizoval umělecké snímky, které dnes už mají i dokumentární hodnotu - ukazují, jak vypadalo město před moderní přestavbou.

Jan Reich se narodil v roce 1942. Do roku 1965 vystřídal různá zaměstnání, z nichž asi nejinspirativnější bylo angažmá v cirkusech Evropa a Kludský. Jako cirkusový dělník projel celou Evropu, a především začal fotografovat. Po absolvování FAMU – obor umělecká fotografie se profesi fotografa věnoval naplno.

Nejproduktivnější léta prožil Jan Reich v době normalizace, což se odrazilo v jeho tvorbě. Pro obživu vytvářel barevné pohlednice Prahy, na kterých neměl šanci uplatnit osobité a tvůrčí vidění hlavního města. Pohlednice musely být krásné, slunečné, bezproblémové. Oproti tomu ve své volné tvorbě dával Reich vždy přednost černobílé fotografii, která pro něj měla větší výpovědní i uměleckou hodnotu.

Jako reakce na „oficiální“ snímky Prahy vznikl v sedmdesátých letech soubor černobílých fotografií pražských čtvrtí a starých periferií. Většina záběrů vznikla v Holešovicích, Libni a na Smíchově. Pod názvem Mizející Praha byl soubor knižně vydán v roce 2000.

„Jsou to místa, které si pamatuji z poválečných dob, což už je hrozně dlouho. Za tu dobu je přirozené, že se město změnilo, periferie s ohradami zmizely a nahradilo je něco jiného. Praha byla tehdy taková lidská, jezdili tu třeba pošťáci s koňmi, život byl pomalý, klidný. Teď je Praha na mě moc hektická,“ říká ke svým snímkům Reich.

Instalace obsahuje 122 černobílých fotografií. Výstava v sále 8 Muzea hl. města Praha potrvá do 11. listopadu 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 5 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 9 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 14 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
včeraAktualizovánovčera v 20:10
Načítání...