Praha – Sama se údajně považuje spíš za venkovskou „apatykářku“. Faktem ale zůstává, že se vypracovala mezi nejčtenější domácí spisovatelky. Prozaička, dramatička, ale hlavně autorka knih pro děti, z jejíhož pera vzešly například oblíbené Krkonošské pohádky - Marie Kubátová se narodila 8. srpna v roce 1922. Zemřela 6. června 2013 ve věku nedožitých 91 let.
Kubátová zdědila spisovatelské geny po své matce Amálii Kutinové, s níž objížděla krkonošské chalupy a sbírala lidové pověsti či náměty pro svá budoucí díla. Literární tvorbě se však věnovala paralelně s lékárnictvím, protože vystudovala farmaceutiku na Přírodovědecké fakultě. Dnes je dokonce čestnou členkou České lékárnické komory. Postupně působila jako magistra na mnoha místech republiky, za svůj domov ale považuje krkonošské Benecko.
Narodila se v hlavním městě do rodiny stavebního inženýra a folkloristky-spisovatelky. Mariin otec založil nakladatelství, kde vydával zejména edice tělovýchovných sokolských svazků. Za války svou činnost ukončil a spolu s rodinou odjel na bezpečnější místo.
První literární pokusy začala Kubátová vydávat ke konci 50. let minulého století. Přestože své hlavní těžiště spatřovala právě ve zmíněných pohádkách nebo lidových adaptacích, přispívala do několika časopisů jako např. do Plamene, Kultury či do Literárních listů.
Navázala také spolupráci s rozhlasem, kde se orientovala na řadu folklorních pásem, rozhlasových pohádek a her.
Její tvorbu značně ovlivnilo i krajové nářečí, které s humorem a trefností promítla do několika dětských vyprávění – např. dílo Daremný poudačky. Vše navíc doplňovala i o tradiční vesnické drobné kresby. Folklorní nádech mají u Kabátové přirozeně i její divadelní hry (Skleněná panna /1960/, To nechce klid /1962/, Vzbouření hastrmana /1976/. Stranou nenechala ani zkušenosti z farmaceutiky, na jejichž bázi vznikla trilogie Lékárna U Tří koček, Třikrát denně kapku rosy a Recept na štěstí.
