V pražském centru DOX se představila nová hra divadelního souboru Farma v jeskyni. Představení Odtržení (Disconnected) pojednává o fenoménu extrémní sociální izolace zvaném hikikomori. Protože byl tento jev, kdy lidé nevycházejí ze svých bytů či pokojů celé roky, poprvé pozorován v Japonsku, používá se pro něj japonský termín.
Lidé v extrémní izolaci žijí v Japonsku i Česku, varuje Farma v jeskyni
V současném Japonsku se počet lidí označovaných jako hikikomori (z japonštiny „odtrhnuvší se“) odhaduje na více než milion osob. Podobné případy existují i v jiných částech světa.
„Světoví psychiatři se shodli, že to není psychická choroba, že je to společenský fenomén. Jedná se zpravidla o hypersenzitivní jedince, kteří se nedokážou vrátit do zaměstnání nebo do školy, přestože chtějí. Nejsou schopni žít ve společnosti a obstát v systému,“ vysvětluje režisér souboru Farma v jeskyni Viliam Dočolomanský.
Kafkova Proměna
Přestože jsou hikikomori často schopní a talentovaní, nedokážou zdolávat kariérní žebříček, jaký si společnost nastavila, pokračuje Dočolomanský. Pro ilustraci toho, jak lze popsat stav hikikomori, použil Kafkovu povídku Proměna, ve které se hrdina probudí jako obří hmyz a mimo jiné sleduje, jak jej vnímá jeho okolí v jeho nové, nezvyklé podobě.
Farma v jeskyni zkoumá fenomén Odtržení (zdroj: ČT24)
Hikikomori jsou aktivní především v noci, přes den obvykle spí. Čas tráví hlavně na internetu, hrají videohry nebo čtou komiksy. Finančně jsou většinou závislí na rodičích. Zavřeli se mezi čtyři stěny svého pokoje, někdy i na několik let, a žijí v extrémní společenské izolaci.
Hikikomori žijí i v Česku
S lidmi, kteří prošli stavem hikikomori, se členové Farmy v jeskyni setkávali osobně nebo díky skype rozhovorům v rámci výzkumu v Tokiu. Ale hikikomori žijí podle Dočolomanského také ve Švédsku, Norsku i Česku a divadelníci byli dlouho v dálkovém kontaktu třeba s jedním mladíkem z Plzně, jehož stav odloučení trvá už devět let.
„Byl jsem překvapený, kolik mladých Čechů už fenoménem hikikomori trpí, ale nedostávají tento název, místo toho jsou diagnostikovaní jako lidé s Aspergerovým syndromem nebo jako autisti. Jedná se většinou o velmi citlivé a inteligentní lidi,“ zdůrazňuje Dočolomanský.
Tvorba souboru Farma v jeskyni je dlouhodobě založena na zkoumání „nepohodlných“ témat současnosti. Výstupem není pouze představení, ale další až terapeutická práce a pomoc.
Pokračujeme v rozhovorech s hikikomori z Japonska i z Česka. A další lidé nebo další matky nás začaly kontaktovat, že mají takové syny a nevědí si s tím rady. Proto dále pokračujeme v rozhovorech a snažíme se ty lidi mezi sebou propojovat.
Soubor Farma v jeskyni působí na mezinárodní scéně 13 let. Pohybuje se na hranicích žánrů fyzického, tanečního nebo hudebního divadla. Soubor reprezentoval ČR na prestižních světových festivalech a mnohá představení byla oceněna. Inscenace vždy vznikají jako součást dlouhodobého výzkumu, umělci zkoumají situace, které do té doby ještě nepoznali.
Představení Odtržení vzniklo v koprodukci s centrem DOX a Evropským městem kultury Plzeň 2015. V rámci výstavy Skvělý nový svět bylo uvedeno jako performativní živá instalace.