Krzysztof Penderecki: K mé hudbě se musíte propracovat

Praha - Jeden z nejvýznamnějších současných skladatelů vážné hudby Krzysztof Penderecki si pro dárek k osmdesátinám přijel i do Prahy. Za jeho osobní účasti festival Dvořákova Praha uvedl při zahájení šestého ročníku světovou premiéru jeho skladby v nové úpravě. Zahajovací koncert si můžete poslechnout také v archivu ČT art .

Skladbu Adagio ke své 3. symgonii v úpravě pro smyčce Penderecki přepracoval speciálně pro Českou filharmonii, která ji na Dvořákově Praze zahraje. „Adagio je meditací nad věcmi pozemskými. Skutečnost, že nám ji v premiéře svěřil, je samozřejmě vyznamenáním a nás to těší. A festival tím získává také určitý lesk,“ uvedl k této poctě šéfdirigent českých filharmoniků Jiří Bělohlávek. Při zahájení kromě Pendereckého skladby doprovodí také vystoupení americké violencellistky Alisy Weilersteinové.

Penderecki je jedním z klíčových představitelů hudební avantgardy druhé poloviny minulého století. Jako hvězda moderní vážné hudby zazářil na přelomu 50. a 60. let. Od té doby svou hudbu zjemnil a zpřístupnil širší veřejnosti. „Čím víc je mi let, tím víc mě přitahuje komorní hudba,“ přiznává.

Ke skládání hudby se dostal už v šesti letech. Miluje Dvořáka, Prokofjeva nebo Šostakoviče. Hranice vážné hudby ale posouvá nekompromisně dál. „Mou hudbu si člověk nemůže jen tak rychle oblíbit, k ní se musí propracovat,“ říká.

Penderecki proslul poprvé jako autor skladby Žalozpěv obětem Hirošimy, za niž v roce 1959 získal cenu UNESCO. Je autorem desítek symfonických, sborových a operních děl, které vznikaly i na objednávku institucí z celého světa, včetně OSN nebo měst jako Gdaňsk, Moskva či Jeruzalém. Získal mimo jiné dvě americké Grammy a je autorem hudby k oceňovanému filmu Andrzeje Wajdy Katyň. Od 70. let se aktivně věnuje dirigentské kariéře. Je profesorem krakovské Hudební akademie.

Tuzemskému publiku se Penderecki představil už mnohokrát. Před pěti lety uvedl v rámci festivalu Pražský podzim v české premiéře své Concerto grosso pro tři violoncella a smyčce. V roce 1998 dirigoval v Praze svou 3. symfonii. O dva roky dříve dirigoval v Rudolfinu koncert České filharmonie s programem ze svých a Beethovenových děl. Na objednávku ke stému výročí orchestru složil tehdy Klarinetový koncert.

Během jeho aktuální návštěvy Prahy mohou jeho příznivci Pendereckého slyšet ještě 11. září. Zúčastní se speciální koncertu Salon Polski, organizovaného polským velvyslanectvím a Polským institutem. Vystoupí na něm houslistka Patrycja Piekutowská a klavíristka Renata Bilińská. Obě získaly za interpretaci Pendereckého skladeb v roce 2008 MIDEM Classic Award.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...