Praha – Opravy Karlova mostu jsou důvodem ostré kritiky památkářů a restaurátorů sdružených v Asociaci sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Domnívají se, že dochází k poškozování památky, žádají proto zastavení prací a podali kvůli způsobu rekonstrukce trestní oznámení na neznámého pachatele. Za viníka považuje asociace hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav. Vedení magistrátu ale výtky považuje za absurdní.
Chybí průzkum, přebývají sbíječky
Asociaci se nelíbí zvolené postupy rekonstrukce ani způsob opracování kamenů v zábradlí mostu. Podle odpůrců magistrát se souhlasem několika památkářů místo šetrné opravy dál povoluje rozsáhlou výměnu starých, ještě použitelných kamenů za nové prefabrikáty. Kameny nelícují, jsou špatně vyspárované a dělníci navíc prý necitlivě používají sbíječky a rozbrušovačky. „Autenticita národní kulturní památky v případě mostovky a zábradlí je už pryč,“ upozorňuje Martin Kadrman.
Město jakožto vlastník také prý porušilo zákony o památkové péči. „Stavebně-historický průzkum neexistuje, byla provedena jenom jeho první část, tzv. archivní, ale druhá polovina 20. století není zmapována,“ tvrdí viceprezident asociace Martin Kadrman. „Na straně investora ani dodavatele není jediný odborník, který by měl zkušenost s rekonstrukcí památkového objektu,“ doplnil restaurátor Petr Růžička.
Nezpracovanou stavebně-historickou dokumentaci považuje asociace za jedno z nejzávažnějších pochybení. Podle zástupce společnosti, která most opravuje, byly průzkum i dokumentace udělány. Doplňují se nyní na základě připomínek Národního památkového ústavu.
Za chybějící průzkum památkový odbor magistrátu nedávno městu udělil pokutu ve výši 54 tisíc korun. Ve svém rozhodnutí uvedl, že Praha most při rekonstrukci dostatečně nechrání před poškozením a znehodnocením. Práce na stavbě kritizovala zejména památková inspekce ministerstva kultury, která pražskému památkovému odboru pokutu pro město doporučila. Kromě nedostatků v dokumentaci stavby shledala i nedostatky v restaurátorských postupech. Práce prý výrazně narušily autenticitu mostu jako národní kulturní památky.
Město a stavebníci: Žádné zásahy neděláme svévolně a zbytečně
„Byli jsme ujištěni památkáři, kteří provádějí pravidelný průzkum, že skutečně k žádným zbytečným zásahům nedochází,“ uvedl k obvinění asociace radní pro kulturu Milan Richter. Nařčení se brání nejen magistrát i stavebníci. Připouštějí pouze dílčí nedostatky, které jsou podle nich už odstraněny.
„Nevstupujeme do starších míst, než která byla dotčena opravou v 70. letech minulého století. Žádné činnosti se neprovádí svévolně, ale podle schválených technologických postupů za přítomnosti nejrůznějších komisí, které naši činnost bedlivě sledují,“ oponuje námitkám asociace mluvčí stavební firmy SMP Pavel Kameník.
„Předmětem opravy je oprava mostovky a oprava zábradelních zídek. Sbíječky se používají k tomu, aby se rozebrala vozovková souvsrství a železobetonová deska, která tam byla vložena právě při přechozí opravě, tedy zhruba někdy před 40 lety. Na rozebrání zábradlí se sbíječky nepoužívají a nepoužívají do styku s novodobějšími kameny, natož se staršími,“ dodal na vysvělenou.
Kromě trestního oznámení chtějí členové asociace také požádat, aby případné porušování zákona o památkové péči prošetřila kromě policie znovu také inspekce Ministerstva kultury a Národní památkový ústav. Pokud se práce na Karlově mostě nepodaří zastavit, chce asociace využít petici, kterou iniciovala. Dosud ji podepsalo 3500 lidí.
Rekonstrukce Karlova mostu přijde na 230 milionů korun. První část oprav bude dokončena v červnu. Další etapa, při níž budou rekonstruovány pláště a klenby mostu, by měla být zahájena v roce 2013. Další opravy budou prováděny postupně, aby byl celý most pro turisty otevřen co nejdříve. Potrvají osm až deset let.
