Královský letohrádek představuje malíře, který zasáhl Rudolfa II.

Rudolfa II. by jistě potěšila výstava na Pražském hradě. Návštěvníci tam uvidí kresby a rytiny italského malíře a rytce Parmigianina. Díla jednoho z předních představitelů evropského manýrismu patřila k císařovým oblíbeným. V Letohrádku královny Anny jich je sedm desítek.

Parmigianino se ve skutečnosti jmenoval Girolamo Francesco Maria Mazzola, v Itálii byl ale nazýván druhým Raffaelem. Právě z obrazů vrcholného renesančního umělce o generaci mladší malíř vycházel.

Brzy si nicméně našel vlastní styl. Maloval většinou náboženskou tematiku, nejen na objednávku papeže. Nad skicami trávil týdny, aby gesta svých postav zachytil co nejvěrněji. Nevynechal jediný záhyb šatů. „Pro zábavu schovával do portrétů nečekané postavy,“ upozorňuje sběratel umění a kurátor výstavy Francesco Augusto Razetto. Například v jednom z vystavených děl skrývají vlasy portrétovaného mladíka linii ženského těla.

Parmigianino / Portrét mladého muže s vousem
Zdroj: Správa Pražského hradu

Výstava představuje kompletní sérii malířových kreseb, poprvé mimo Itálii je k vidění zpodobnění Máří Magdaleny, jež maže Kristovi nohy. Z šestnácti grafik, které Parmigianino vytvořil, v letohrádku chybí jen jedna.

Amor a alchymie

Parmigianino byl také velký ctitel alchymie. Jeho pokusy se rtutí ho ovšem rozptylovaly od malování, své zakázky proto často nedokončil. Zálibu v alchymii a umění měl s malířem společnou císař Rudolf II., i když osobně se tito dva muži nepotkali. Panovník se narodil až dvanáct let po výtvarníkově smrti. 

Jeho tvorbu nicméně obdivoval, jak dokládá i vystavený obraz Amora vyřezávajícího si luk. Toto Parmigianinovo dílo si prý Rudolf II. zamiloval. „Císař obraz koupil ve Španělsku, byl ale hodně poškozený. Po převozu do Prahy ho svěřil Josephu Heintzovi staršímu, aby ho restauroval. Ten se do něj také zamiloval a vytvořil jeho kopii,“ připojil Razetto k dílu i příběh.

Nahrávám video
Výstava děl malíře Parmigianina na Hradě
Zdroj: ČT24

Většina Parmigianinových obrazů dnes visí v nejslavnějších obrazárnách světa. Dvě největší fresky zdobí baziliku svaté Marie v malířově rodné Parmě. V Letohrádku královny Anny jsou shromážděny práce z veřejných i soukromých sbírek. Prohlédnout si výstavu, jejíž součástí jsou i rytiny malířů, kteří se Parmigianinem inspirovali, lze do 24. června.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 11 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...